Kolaps

V prvním díle nové podcastové série Kolaps byl hostem profesor Pavel Barša z Ústavu politologie Filozofické fakulty UK. V takřka hodinovém interview jsme se věnovali situaci na Blízkém východě, prohře labouristů v britských volbách a budoucnosti levicové politiky.

Nový rok začal velmi drasticky. Spojené státy dronovým útokem zavraždily íránského generála Kásima Sulejmáního na letišti v Bagdádu. Od tohoto problematického útoku jsme se s politologem Pavlem Baršou dostali až k obecným otázkám dnešní mezinárodní politiky a především k měnícímu se postavení USA. Proč podle Barši už v současnosti není světová válka možná a jak vypadají dnešní válečné strategie? Prohru Jeremyho Corbyna v britských parlamentních volbách mnozí komentátoři považují za definitivní porážku levicové politiky, ale je tomu skutečně tak? Existují v současné Evropě vůbec nějaké dobré příklady levicového vládnutí? Můžeme říct, že je levicová politika momentálně v hluboké krizi? A jak by se z ní mohla dostat? A co na to KSČM? Podcast Kolaps připravují a moderují redaktoři Alarmu Jan Bělíček a Pavel Šplíchal.

Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu.

Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v naší dlouhodobé kampani.

Alarm Podcast

Kolaps #1: Pavel Barša - Postavení Evropské unie v mezinárodní politice je trapné

Hostem podcastové série Kolaps je sociolog Daniel Prokop, který nedávno vydal knihu Slepé skvrny. Hovořili jsme především o mýtu rovnostářského Česka, ideologické zaslepenosti, populismu, migrační krizi i problémech českého daňového systému.

Kniha Slepé skvrny sociologa Daniela Prokopa sbírá od začátku ledna, kdy vyšla, jednu pozitivní recenzi za druhou. Často navíc od kritiků z různých částí názorového spektra. Daniel Prokop se v ní zaměřuje na chronické problémy české společnosti, jakými jsou chudoba, sociální vyloučení, vzdělávání, diskriminace, rasismus nebo majetková nespravedlnost. Jeho sociologické analýzy překvapují svou přesvědčivostí a schopností vyvrátit mnohé zaběhané stereotypy a mýty, které si sami o sobě tak rádi povídáme. Od střízlivé analýzy české společnosti a politiky jsme se dostali také ke kritice daňových rájů a globálního kapitalismu, který za posledních sto let udělal podle Daniela Prokopa pro snížení chudoby a nerovností opravdu velmi málo.

Kolaps #2: Daniel Prokop - Nejsme rovnostáři. České výdaje na sociální stát jsou podprůměrné

Dalším hostem podcastu Kolaps byla Zora Hesová, odborná asistentka na Ústavu politologie Univerzity Karlovy, která se věnuje kulturním válkám, islámské politice a ideologii a v poslední době také konzervativnímu obratu v politice na Západě. “Dlouho jsem se zabývala islámskou filosofií a politikou v islámských zemích a také osudy arabského jara, které od velké mobilizace ve prospěch svobody a schopného státu, posunulo k tomu, že ve všech těch zemích zavládlo obnovené státní autoritářství nebo veškerou politiku ovládly náboženské konzervativní islámské skupiny, nebo skupiny které definovaly politiku jako boj o identitu,” říká Hesová. Když se začala podobná politika o pár let silně objevovat i na Západě, začala se o ni více zajímat.  

Kulturní války v Evropě a Americe nejsou podle Hesové importem z muslimského světa, le můžeme tam vidět řadu paralel. “Jde o reakci na demokratizační nebo liberalizační tendence, které byly dlouho chápány jako víceméně přirozené, spontánní. Tyto reakce se objevily jak mezi muslimy, hinduisty a teď i křesťany nebo Evropany. Ve všech těchto náboženstvích se objevují skupiny, které se proti tomuto liberalismu staví a nabízí vlastní pohled, který má náboženské reference - ale nejde tak o hodnoty ale o symboly,” popisuje politoložka návrat náboženské rétoriky v Ebropě, USA, islámském světě nebo Indii.    

V debatě o kulturních válkách a jejich původu se musíme podle Hesoví vrátit až do šedesátcýh let, kdy začal růst blahobyt a sním i individualismus a liberalismus. “Říká se tomu Tichá revoluce, od šedesátých letech se podle sociologických výzkumů nezajímáme tolik o to, jak přežít, ale jak se seberealizovat. Generace, které už nemají primární problém přežít, ekonomicky se prosadit a jde jim o seberealizaci,  mívají často mnohem liberálnější názory a postoje. Nebo aspoň měly. Mohli jsme si proto myslet, že s rozvojem demokracie a ekonomickým rozvojem dochází automaticky k liberalizaci mravů. Teď ale přichází něco třetího, neřekla bych, že se celá společnost zase zpátky konzervativizuje, ale přichází odpověď na tuhle sociologickou změnu.”

V Evropě se kulturní válka dostala částečně importem z USA. Evropští katolící se od nich naučili nové způsoby komunikace a zprofesionalizovaly svoji agednu a modernizopvali slovník. “Od roku 2000 se va papežských encyklikách objevují vyjádření, které uznávají, že svět se změnil, ale zároveň chtějí dobýt nějaké pozice zpět zejména, co se týče postavení muže a ženy. Mluví se o přirozených rolích a hierarchiích. Naši katolíci v Evropě se zapojili do skupin, které jsou financovány a profesionalizovaný lidmi s americkou zkušeností, kteří sem začali importovat politické a komunikační taktiky,” popisuje Hesová.

Alarm

Kolaps #3: Zora Hesová - Musíme opustit jazyk kulturních válek

Předchozí díl podcastu Kolaps jsme zveřejnili před více než dvěma měsíci. S politoložkou Zorou Hesovou jsme tehdy natáčeli v provizorních podmínkách právě v den, kdy vláda vyhlásila nouzový stav. V dalších týdnech přípravu podcastu znemožnila protipandemická opatření. Tentokrát za námi do Studia Wombat v Kampusu Hybernská dorazila Tereza Stöckelová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Pandemie koronaviru pro ni totiž představuje takřka ideální téma vědeckého zkoumání. Stöckelová dlouhodobě sleduje vztahy mezi společností, vědou a technologií a zajímá ji, jak vzniká poznání a jak vědecký výzkum vytváří fakta. Co nám tedy současná koronavirová krize řekla o našem vztahu k vědě a odbornému vědění? Může krizová zkušenost vědeckému poznání navrátit jeho důvěryhodnost? Jak globální pandemie souvisí s klimatickou změnou a je možné předpokládat, že bude světové společenství nyní ochotné věnovat se více problematice ekologické krize? Bude vůbec možné vrátit se k „normálu“? Co se vlastně pod termínem „normální stav“ skrývá? A stojí vůbec zato se k němu vracet?

A2LARM Podcast

Kolaps #4: Tereza Stöckelová - Pandemie vytváří nová politická spojenectví

Donald Trump chce Antifu zařadit mezi americké teroristické organizace. Proč se v poslední době o Antifě tolik mluví? A jak se extremistické skupiny zapojují do současných protestů? O tom jsme mluvili s expertem na politický extremismus Janem Charvátem.

Kolaps #5: Jan Charvát - Antifa funguje podobně jako nálepka neomarxista

Stopy výlučného vztahu České republiky ke státu Izrael se podle experta na Blízký východ Marka Čejky dají vysledovat už u Tomáše Garrigua Masaryka, který se stavěl proti antisemitismu během tzv. hilsneriády a měl sympatie k sionismu, který chápal jako emancipační snahu malého národa ne nepodobnou té české potažmo československé. Marek Čejka z Ústavu teritoriálních studií Mendelovy univerzity připravil pro Alarm sérií textů na téma historie Izraelsko-Česko(slovenských) vztahů a u této příležitosti přišel i do Kolapsu. Kromě historie vzájemných vztahů mluvil i o současné situaci v Izraeli, o zaměňování sympatií k Izraeli se sympatiemi k současné vládě a ignorování debaty uvnitř samotné izraelské společnosti a také o úspěšném PR Izraele, na které právě česká média často skáčou.

Kolaps #6: Marek Čejka - Česká láska k Izraeli má kořeny už u Masaryka

S historičkou a etnoložkou Markétou Křížovou jsme v novém dílu podcastu Kolaps probírali nedávné protesty ve Spojených státech, jejich souvislost s otroctvím, ale také to, jak byly na obchod s otroky navázány české země.

Kolaps #7: Markéta Křížová - České země byly navázány na otrokářský systém od konce 18. století

S profesorkou teorie a dějin umění Milenou Bartlovou, která momentálně působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, je možné probírat celou řadu témat. Dokáže poučeně a originálně hovořit o klimatické krizi, současné politice, o našem vztahu k minulému režimu, o dějinách středověku nebo současném umění. Tím hlavním důvodem, proč byla Milena Bartlová hostkou nového dílu podcastu Kolaps, je ale tentokrát především vztyčení Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Po 102 letech se sloup (respektive jeho replika z dílny sochaře Petra Váni) vrátil na svém místo. Milena Bartlová se k tomuto plánům na jeho umístění na původní místo kontinuálně kriticky vyjadřuje minimálně od roku 2013. Právě podcastový formát nám umožňuje probrat toto pro směřování české společnosti zásadní téma v dostatečné šíři. Jak se to přihodí, že si nějaký spolek postaví svou nadšeneckou repliku uměleckého díla na nejvýznamnějším náměstí v České republice?  A o co přesně jde lidem, kteří vztyčení Mariánského sloupu podporují. O tom je dnešní díl podcastu Kolaps s profesorkou Milenou Bartlovou.

Kolaps #8: Milena Bartlová - Spor o mariánský sloup je součástí boje o sekulární stát

Na samotném začátku září zcela nečekaně zemřel ve věku 59 let americký antropolog a anarchistický myslitel David Graeber. Patřil mezi nejvýznamnější levicové intelektuály posledních let. Zásadní byla především jeho kniha Dluh: Prvních 5000 let o roli dluhu v lidských dějinách. Významnou roli sehrál ale i v alterglobalizačním hnutí a také třeba při formování hnutí Occupy Wall Street z roku 2011. Je mu přisuzováno i vymyšlení výroku „My jsme těch 99 procent“, který od té doby zlidověl a používal ho i Bernie Sanders ve své prezidentské kampani. Aktuální díl podcastu Kolaps proto představuje jeho hlavní myšlenky a pokouší se zodpovědět, v čem byl Graeber důležitý pro globální anarchistickou scénu, jakým způsobem se mu podařilo dostat za její hranice a jaký měl význam jako antropolog a akademik. Ve studiu se tentokrát vůbec poprvé objevili hned dva hosté – antropologové Yasar Abu Ghosh a Bob Kuřík působící na Katedře obecné antropologie na pražské Fakultě humanitních studií.

Kolaps #9: Kuřík, Abu Ghosh - Intelektuální snobismus Graeber nesnášel, raději obsazoval náměstí

Podcast Kolaps se v novém dílu přesunuje od úmrtí Davida Graebera k další tragédii. Už v srpnu se v Kalifornii rozhořely obří megapožáry, které pohlcují vše kolem a bez většího mediálního ohlasu pokračují až do dnešních dní. Do studia jsem si tak pozvali environmentálního ekologa Alexandra Ače momentálně působícího na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), aby nás do situace více zasvětil. U požárů v Kalifornii jsme ale samozřejmě nezůstali. Ty jsou jen dobře viditelným symptomem procesu, kterému dnes říkáme klimatická krize. V jak velkém průšvihu lidstvo momentálně je? Máme vůbec nějakou šanci na přežití? Straší ekologičtí aktivisté a vědci veřejnost moc, nebo naopak málo? Je lepší dopady klimatické krize odvrátit nebo se na ně máme spíš adaptovat? Tomu se věnuje už desátý díl podcastu Kolaps, který pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal.

Kolaps #10: Alexander Ač - Megapožáry v Kalifornii jsou důsledkem klimatické krize

Čtyři aktivisté hnutí Extinction Rebellion se v sobotu 26.září přilepili k pobočce řetězce Zara k výloze. Symbolickým protestním aktem chtěli upozornit na destruktivní následky tzv. fast fashion, která se výraznou měrou podílí na destrukci planety. Veronika Ruppert, která byla hostem jedenáctého dílu podcastu Kolaps, je redaktorkou rádia Wave a módou a jejími společenskými i ekologickými souvislostmi se zabývá dlouhodobě. Fast fashion v sobě spojuje západní konzumerismus a brutální vykořisťování v zemích Třetího světa jako Bangladéš. Jak z toho ven?

Kolaps #11: Veronika Ruppert - Vina za rychlou módu by se neměla házet na spotřebitele

Proč se od 80. let do hudebního mainstreamu stále více dostává melancholická hudba plná depresí, úzkostí a smutku? Právě tomu se věnuje nová kniha hudebních publicistů Karla Veselého a Miloše Hrocha Všechny kočky jsou šedé. Kniha ostatně nese podtitul Hudba úzkosti a oba autoři se v ní snaží zmapovat to, jaké s emocemi pracuje hudba posledních několika dekád a co nám říká o našem světě. Jak se mainstreamová hudební tvorba proměnila s nástupem Margareth Thatcherové a Ronalda Reagana? A proč jsou právě úzkostné stavy, smutek, paralýza něčím, co právě v této době začíná do popkultury pronikat? Hostem Jana Bělíčka a Pavla Šplíchala v novém dílu podcastu Kolaps byl Karel Veselý.

Kolaps #12: Karel Veselý - Hudba dokáže uchopit velké změny dřív než si jich všimneme

Pandemie koronaviru v Česku brzy nejspíš způsobí kolaps zdravotnictví. Vládní opatření přišla pozdě a vypadá to, že nebudou stačit a situace se bude dále zhoršovat. Reakce společnosti na přijatá opatření není zatím podle dostupných dat dostatečná a lidé své kontakty neomezili. Chladnější počasí navíc podobně jako u chřipky pravděpodobně nahrává přenosu viru. O těchto nepříjemných otázkách jsme hovořili s hostem dalšího dílu podcastu Kolaps, docentem Janem Trnkou z Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, který je zároveň také členem Iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR, která vznikla na půdě institutu CERGE-EI Univerzity Karlovy.

Kolaps #13: Jan Trnka - Více lidí neumírá jen díky špičkovému, byť podfinancovanému zdravotnictví

Podle polského ústavního soudu není interrupce z důvodů závažných vývojových vad plodu v souladu s ústavou. Proti zpřísnění interrupčního zákona teď v zemi demonstrují tisíce lidí. Čekala polská vláda tak silnou protireakci? Kdo proti rozhodnutí ústavního soudu protestuje a kdo ho naopak podporuje? Můžou se tato témata dříve nebo později objevit i u nás? O tom všem jsme v novém dílu podcastu Kolaps hovořili s naší kolegyní z redakce Veronikou Pehe, která polskou politiku a společnost dlouhodobě sleduje.

Kolaps #14: Veronika Pehe - Zemědělci, chuligáni i školačky proti zákazu potratů v Polsku

Zatímco na jaře většina české společnosti prostě zatnula zuby a koronavirovou krizi přečkala, s druhou vlnou mizí elán i finanční úspory. Řada lidí se pomalu začíná propadat do finančních potíží. Hostem nového podcastu Kolaps, který pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal, byla antropoložka Lucie Trlifajová, působící na Sociologickém ústavu AV ČR a v Centru pro společenské otázky – SPOT, kde se mimo jiné zabývá chudobou a jejími proměnami. Ptali jsme se jí na sociální aspekty současné koronavirové krize, na problémy živnostníků, dohodářů, prekarizovaných zaměstnanců, lidí v exekucích, nezaměstnaných, ale i na aktuální situaci v sociálně vyloučených lokalitách.

Kolaps #15: Lucie Trlifajová - Nejvíce lidí ohrožených společenským propadem registrujeme v Praze

Koronavirová krize otevírá témata, o kterých naše společnosti není úplně zvyklá mluvit. Jedním z nich je také to, jak vypadají poslední dny života pacientů v českých nemocnicích. Jsou čeští lékaři na podobné situace připravení? Jak vypadá jejich komunikace s takovými pacienty a dokáže jim nemocniční personál zajistit jejich potřeby? Hostem nového dílu podcastu Kolaps byl doktor Adam Houska působící v Podpůrném a paliativním týmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Adam Houska je také výzkumným pracovníkem a lektorem Centra paliativní péče a v minulosti pracoval jako lékař v domácím hospicu Cesta domů.

Kolaps #16: Adam Houska - Nemocnice nejsou na plnohodnotné umírání stavěné

Pár týdnů po amerických volbách neuznal úřadující prezident Donald Trump stále svoji porážku. Vítězství Joea Bidena se mu ale ani přes množství žalob a požadavků na přepočítávání hlasů zpochybnit nepodaří. Co ale od Bidena patřícího spíše k umírněným členům Demokratické strany vlastně čekat? Ví vůbec někdo, s jakým programem letos kandidoval? A jak se republikání vypořádají s dědictví Donalda Trumpa a takzvaným trumpismem? Na tyto otázky v posledním díle podcastu Kolaps odpovídal redaktor Alarmu a tvůrce podcastu Redneck Matěj Schneider.

Kolaps #17: Matěj Schneider - Demokraté jsou stranou pro bohaté. Roosevelt se obrací v hrobě

Novinář a bývalý člen Rady České televize Vratislav Dostál se dlouhodobě zabývá děním v České televizi a v mediálních radách. V Poslanecké sněmovně podle něj režíruje volby do mediálních rad především Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO společně s předsedou SPD Tomiem Okamurou a předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Svůj vliv na mediální rady pak uplatňují také starší i mladší Václavové Klausové, Hrad nebo Dominik Duka. Zájem na oslabení ČT má i Andrej Babiš a Agrofert. Podle Vratislava Dostála se ale premiér Babiš tomuto tématu aktivně příliš nevěnuje a navíc si umí spočítat, že další velký spor, který by vyhnal desítky tisíc lidí do ulic, si nyní nemůže dovolit.

Kolaps #18: Vratislav Dostál - Hlasování do mediálních rad režíruje Faltýnek, Okamura a Filip

Během září a října jsme na stránkách Alarmu publikovali sérii analytických reportáží s názvem Bydlení je nad zlato, v nichž se novinářky Alžběta Medková, Apolena Rychlíková a Táňa Zabloudilová podívaly do sedmi evropských velkoměst, aby ukázaly, jak na ně dopadá globální krize bydlení a jak se vypořádávají s jejími projevy. Všechny tři byly také hostkami nového dílu podcastové série Kolaps, kterou pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal. Bavili jsme se o tom, proč je dnes bydlení výnosnější investice než zlato, jak se liší situace ve velkoměstech východní a západní Evropy, ale věnovali jsme se také tomu, jak v jednotlivých zkoumaných městech obyvatelé bojují proti zvyšujícím se cenám bytů a nájmů. Speciální místo pak v rozhovoru zaujímá pražská situace. Dostali jsme se i k otázce, jestli v souvislosti s bydlením čeká Pražany ještě větší depka, nebo zda existuje alespoň nějaká naděje na změnu.

Kolaps #19: Medková, Rychlíková, Zabloudilová - Sídliště drží pražskou střední třídu nad vodou

Poslaneckou sněmovnou nedávno prošel návrh na jedno z největších snížení daní v nedávné historii. Byla zrušen tzv. superhrubá mzda a pokud projde zákon i senátem beze změn, čeká podle ekonomů stát výpadek na straně příjmů přes sto miliard, což čase musí vést k osekání výdajů  Do Kolapsu na toto téma přišel mluvit Jiří Šteg, ekonom a bývalý aktivista proAltu. Ten mluvil nejen o rozvratu státních financí, který  hrozí pokud skutečně dojde k takto velkému výpadku daní, ale i propadu poptávky obecně, problémech robotizace a průmyslu 4.0.

Kolaps #20: Jiří Šteg - Nová daňová reforma dokončila rozvrat státu z doby škrtů pravicových vlád

Audio kanál online deníku Alarm. Poslechněte si podcasty o politice, kultuře, sportu, nebo urbanismu.
http://a2larm.cz/
https://eshop.denikalarm.cz/
https://www.darujme.cz/projekt/905
Společně tvoříme mainstream!