Mirjam Moravcová: Flamendr, Švihák, Frajer a Pepík: subkultury mládeže v Praze poloviny 19. – počátku 20. století

Tento podcast vznikl k příležitosti 90. narozenin dr. Mirjam Moravcové. Prezentuje část její nepublikované studie, která by jinak zůstala v "šuplíku". Studii čtou mladí/mladší kolegové antropologové, kteří svým odborným zájmem se s obsahem textu na různých místech potkávají. V pořadí prezentujících jsou to: Hedvika Novotná, která psala antropologické studie na základě analýzy písemných pramenů a také se (mimo jiné) zabývá studiem subkultur; Martin Heřmanský, pro kterého je studium subkultur jedním z profilujících témat a danou problematiku také přednáší na FHS UK; Michael Rádl, který se dlouhodobě věnuje problematice nemajetných, resp. marginalizovaných skupin společnosti; Veronika Seidlová, etnomuzikoložka, která zkoumá hudební performance jako nástroj vyjednávání skupinových identit; Markéta Levínská, která kromě otázek vzdělávání žáků ze sociálně vyloučených rodin se věnovala problematice odívání dětí a teenagerů; a Dana Bittnerová, která z tohoto textu čerpala (mimo jiné) na počátku své pedagogické kariéry a pro účely podcastu text editovala. Úvodní slovo a technická redakce pak náleží Ivaně Skenderija, která se s osobností dr. Moravcové setkává ve vztahu ke studiu Balkánu. Věříme, že podcast přinese radost nejen jubilantce, ale také mnohým dalším kolegům, graduovaným odborníkům a studentům.

Text ke stažení (pdf.): https://bit.ly/31gVqDq

Mirjam Moravcová: Flamendr, Švihák, Frajer a Pepík

Přehled dějin Ukrajiny od konce 19. století do vyhlášení ukrajinské nezávislosti roku 1990, resp. 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, má za cíl srozumitelně podat  klíčové informace o nesmírně těžké cestě ukrajinské společnosti z pozice carskou a později bolševickou vládou neuznávaného národa (ukrajinština pro ně nebyl samostatný jazyk, jen dialekt ruštiny, Ukrajinci byli pro carskou i sovětskou vládu jen „Jihorusové” a Ukrajina v tomto pohledu „Novorusko“) k samostatné existenci v rodině evropských národů a států. Tato cesta vedla přes mimořádné množství masových tragédií, způsobených válkami i cílenými zásahy sovětské vlády (holodomor 30. let). A ukrajinská společnost musela ve 20. století opakovaně a zoufale bojovat za udržení svého jazyka a kultury.

Jiří Pešek. Moderní dějiny Ukrajiny do roku 1991

Přednáška si vzala za cíl co možná srozumitelně zprostředkovat studentům i dalším neodborníkům na soudobé dějiny východní Evropy základní informace o vývoji samostatné Ukrajiny od rozpadu Sovětského svazu po přepad republiky Putinovými vojsky v únoru 2022. Ukrajina startovala z těžké hospodářské i strukturální krize, která způsobila zhroucení Sovětského svazu. Musela řešit privatizaci ekonomiky, vytváření nových hospodářských struktur, ohrožovaných tunelováním, ale i trvalou korupcí, spory mezi ruskou a ukrajinskou částí společnosti a boji mezi politickými protagonisty. Část z nich byla a je přímo navázána na moskevské mocenské centrum. Klíčovým momentem byl ve 21. stol. protiklad snah o začlenění dnes už jednoznačně demokratické republiky do evropských struktur a Moskvou drsně podporovaného úsilí o včlenění Ukrajiny zpět do širšího svazku Putinovy říše. Od ruské okupace Krymu a odtržení „povstaleckých republik“ Doněcku a Luhansku 2014 vede přímá linie k aktuální Putinově válce za připojení Ukrajiny k Rusku.

Jiří Pešek: Soudobé dějiny Ukrajiny 1991–2022

Oficiální SoundCloud profil Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy / Official SoundCloud Profile of the Faculty of Humanities, Charles University (Prague, Czech Rep.)

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

Popular tracks