Na konci minulého roku se úřadující francouzský prezident začal aktivněji a ostřeji vyjadřovat na konto francouzských radikálních muslimů. Francie také začala prověřovat mešity, u nichž panuje podezření na propagaci radikálních výkladů islámu. Jedním z nástrojů má být zákon o separatismu, který má zabránit oddělení muslimů od většinové společnosti, a naopak podpořit jejich integraci. Kroky Macrona rovněž vyvolaly ohlas v zahraničí, kde se jeho nejhlasitějším odpůrcem stal turecký prezident Erdoğan. Ten své spoluobčany vyzval, aby nekupovali francouzské zboží. Jinou frontou je pro Emmanuela Macrona boj proti tzv. politické korektnosti a ohrožení svobody projevu. „Musíme vést bitvu proti intelektuálnímu matrixu přicházejícímu z amerických univerzit“, varoval Macron. Francouzskému prezidentovi je připisováno, že téma pozvedává jako součást předvolební kampaně (prezidentské volby ve Francii se budou konat v dubnu 2022). Macron bude chtít zabránit vítězství krajní pravice reprezentované Marine Le Penovou.

Bude Macronův boj proti islamistům úspěšný? Podaří se mu francouzské muslimy více integrovat? Lze očekávat další eskalaci napětí mezi Francií a státy, kde je islám dominantním náboženstvím? A podaří se Macronovi téma boje za svobodu projevu a proti politické korektnosti prosadit lépe, než krajní pravici?

Vystoupili:

Ondřej Kovařík, poslanec, Evropský parlament

Petr Drulák, vědecký pracovník, Ústav mezinárodních vztahů; bývalý velvyslanec ČR ve Francii

Petr Pelikán, expert, Katedra blízkovýchodních studií, Západočeská univerzita

Moderátorem debaty byl Jan Havlíček z Institutu pro politiku a společnost.

Francie a Macronovy zákony o separatismu

Evropské regulace mají za cíl podporovat přechod k udržitelným zdrojům energií. Ty ale v současné podobě představují ohrožení pro energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost. Přísné regulace ovlivňují výrobní náklady a celkovou konkurenceschopnost evropské ekonomiky v kontrastu s méně restriktivními přístupy v USA nebo Číny.

Dopady zelené a ESG agendy na tradiční výrobní odvětví představují ohrožení pro ekonomiku. Přísné environmentální a sociální regulace EU totiž omezují inovační schopnosti a ziskovost průmyslových podniků ve srovnání s flexibilnějšími politikami evropských konkurentů.

Další samostatnou kapitolou je přechod na elektromobilitu. Evropská podpora elektrovozů a dotace pro výrobu elektrobaterií reagují na konkurenci ze strany Číny. Jenže ta v důsledku výrazně menší regulace nabízí elektromobily v obdobné kvalitě jako evropské automobilky, avšak s výrazně nižší cenovkou.

 Jak mohou evropské regulace v energetice podpořit konkurenceschopnost, aniž by ohrozily energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost? Lze toho vůbec dosáhnout? Jaký dopad mají environmentální a sociální regulace na průmyslovou inovaci a výrobní ziskovost? Jaké kroky by měla Evropa podniknout, aby zajistila úspěšný přechod na elektromobilitu a nestala se závislá na dovozu klíčových surovin a technologií z Číny?

Našimi hosty byli:

Martin Kolovratník, místopředseda Hospodářského výboru; poslanec Parlamentu České republiky
Václav Lebeda, vedoucí tiskové sekce a tiskový mluvčí, Zastoupení Evropské komise v České republice
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
Eduard Levý, náměstek člena vlády, Ministerstvo životního prostředí České republiky

Moderátorem debaty byl Jan Bouček.

Důsledky zelených regulací pro evropský průmysl

Institut pro politiku a společnost

Related tracks