Na konci minulého roku se úřadující francouzský prezident začal aktivněji a ostřeji vyjadřovat na konto francouzských radikálních muslimů. Francie také začala prověřovat mešity, u nichž panuje podezření na propagaci radikálních výkladů islámu. Jedním z nástrojů má být zákon o separatismu, který má zabránit oddělení muslimů od většinové společnosti, a naopak podpořit jejich integraci. Kroky Macrona rovněž vyvolaly ohlas v zahraničí, kde se jeho nejhlasitějším odpůrcem stal turecký prezident Erdoğan. Ten své spoluobčany vyzval, aby nekupovali francouzské zboží. Jinou frontou je pro Emmanuela Macrona boj proti tzv. politické korektnosti a ohrožení svobody projevu. „Musíme vést bitvu proti intelektuálnímu matrixu přicházejícímu z amerických univerzit“, varoval Macron. Francouzskému prezidentovi je připisováno, že téma pozvedává jako součást předvolební kampaně (prezidentské volby ve Francii se budou konat v dubnu 2022). Macron bude chtít zabránit vítězství krajní pravice reprezentované Marine Le Penovou.

Bude Macronův boj proti islamistům úspěšný? Podaří se mu francouzské muslimy více integrovat? Lze očekávat další eskalaci napětí mezi Francií a státy, kde je islám dominantním náboženstvím? A podaří se Macronovi téma boje za svobodu projevu a proti politické korektnosti prosadit lépe, než krajní pravici?

Vystoupili:

Ondřej Kovařík, poslanec, Evropský parlament

Petr Drulák, vědecký pracovník, Ústav mezinárodních vztahů; bývalý velvyslanec ČR ve Francii

Petr Pelikán, expert, Katedra blízkovýchodních studií, Západočeská univerzita

Moderátorem debaty byl Jan Havlíček z Institutu pro politiku a společnost.

Francie a Macronovy zákony o separatismu

Vysokorychlostní tratě patří mezi klíčové infrastrukturní projekty v České republice. VRTky, jak se vysokorychlostním tratím zkráceně přezdívá, mění způsob uvažovaní o osobní dopravě, na který jsme dosud zvyklí. S nadsázkou lze říci, že vzdálenost se po jejich vybudování nebude měřit v kilometrech, ale v minutách. Zahraniční zkušenosti totiž dokládají, že lidé jsou ochotni cestovat například za prací v případě vzdálenosti do hodiny. A právě přibližně na hodinu by se měla zkrátit cestovní doba mezi Prahou a Brnem, Brnem a Ostravou a v případě Prahy a Ústí nad Labem dokonce na pohých 25 minut! Vysokorychlostní tratě ale nepřinesou pouze benefit v podobě zkrácení cestovní doby, budou mít totiž vliv například na lokální ekonomiky nebo na zelenou dopravu.

Na druhou stranu je nutné zmínit, že vybudování VRTek přijde státní kasu na několik stovek miliard korun. Aktuálně se hovoří o sumě přesahující 600 miliard korun! Tedy částku, která odpovídá nákladům například nákladům na vybudování jednoho jaderného reaktoru. Další náklady jsou pak spojeny s dopravci, kteří budou muset nakoupit například vysokorychlostní vlaky.

V jaké fázi příprav jsou jednotlivé úseky? Kdy se konečně projedeme rychlovlakem? Z čeho bude výstavba VRT financována? Může si ji stát dovolit, když již dnes vidíme, že doprava potřebuje více peněz? Lze v tomto případě využít například financování formou PPP? A neujel Česku v tomto ohledu vlak, když okolní státy již VRT mají postaveny?

Našimi hosty byli:

Martin Kolovratník, poslanec, Parlament České republiky
Ondřej Kovařík, europoslanec, Evropský parlament
Jakub Bazgier, ředitel Stavební správy VRT, Správa železnic

Moderátorkou online debaty byla Irena Krcháková, redaktorka, Česká televize

Rychlejší Česko: Aktuální stav příprav vysokorychlostních tratí

Institut pro politiku a společnost

Related tracks