here comes the leďák

„Jako by vám z oka vypadl, hospodyně. To bude kyrysar!“ - „Bůh uchovej! Což navěky budou vojny?“ - Bodejť že budou.“ - „A musí být?“ - „A co takový nedobrý, z kořenu vyvrácený, prašivinou okydnutý? Domov nemá, milou nemá, ani krosnu kramářskou na hřbet nemá, kde pro takového člověka naděje? Pistol! Šavle! Vojna!“ - „Temná řeč.“ - „A rubá! Jiné také prašivce, chasníky zverbované, a ženy morduje i děti rubá. Krev! Krev! Krev! Krev!“ - „Nehřeš! Hnis se v tobě zvedá.“

Vesnice hoří, nocí jdu sám, | Zkrátím si cestu přes pole lán, | Obklopen dýmem, na konci sil, | Ač smysl neznám, jasný mám cíl, | Vědomí ztrácím a přece bdím, | Vede mě ďábel, tam dolů - k svým. | Ač jsem již mrtev, pro tento svět, | Satan však sílu vrací mi zpět, | Konečně vidím pekelný chřtán, | Do žhavých temnot vřele jsem zván. | S tělem již nehmotným přicházím blíž, |Za mnou se zavírá železná mříž.
Jáma pekel, krví zalitá | Jáma pekel, stokrát prokletá,
Teď sloužím ďáblu, smrtí a zlem, | Roznáším zkázu, jsem démonem.

10 Jáma Pekel (pocta Master's Hammer)

Foto: Michal Bořke
Povídku Ztracenci (1875) od Aloise Jiráska četl Jakub Gruss

09 Poeta Ex Machina IV

08 Bouře a vzdor

07 Poeta Ex Machina III

06 Šest stupňů odloučení

05 Poeta Ex Machina II

„Mluvil jsem, jak srdcem věřil. V semináři. Vyhnali mě. Páter vyklouzl horší malomocného. S herci jsem hladověl, s muzikanty žebral. Víš, ty selský beranem, kolik zemí jsem zbrousil, kolika lidem až do ledví pohleděl? A co. Jeden otevřený špitál je svět, jedna horečka všude: ctižádost, sobectví, lakota, smilstvo, zloba, zlost! Tfuj.“ - „Nedověřilý a zpronevěřilý.“ - „Cha! Komu? Hospodinu všemocnému?“ - „Sobě samému a bližním svým. Sebe sama a žádosti své prchavé nade všechno kladete.“

Jeden děd mi dával brašnu | ten druhý zas kreslení | Docent i kreslíř v nedohlednu | Všichni sní dál pod zemí | Dal jsem míň, než mi bylo dáno | Vyhýbal se velkým vzepětím | Všude jinde už je dočesáno | U mě plody, kořen uřknutí
Budu se dívat, jak praská strop | a nebe nad ním po zahřmění | Ve vzduchu zvětřím vodu | a kravskou mrvu hned vzápětí | Nejsem součástí problému | a ani jeho řešení | lenost, bezcitnost, ignorance | jsou má dvě jména a příjmení
Po nocích keltské kříže skládám | budoucnost nevidím | jenom vztek, bídu, zmatek | a ty ze zvyku přehlížím | To samé ve bílo-žlutém | vídám v knajpě zas a zas | Po tuctech tam stínaj’ hlavy | a pak se setnou pod obraz
Říkali, že prý ze mě něco bude | že prý svět sám proměním | Jenže to vážně těžko půjde | když tomu sám už nevěřím | Skoro mě mrzí, že ku obraně | mám argument jen jediný | Prosím, miř na mě přesně | první, kdo jsi bez viny

04 Zbytečný člověk

03 Poeta Ex Machina I

„Ty s dezentýrem nejdeš! Přes ten svatý slib nemůžeš. A cos přísahal Pánubohu? Že jeho dycky lidským masem zasviníš, to snad?“ - „Pro královnu naši.“ - „A Prajze zas na toho Fricka jejich. Oni Prajzi přísahali stejnému Pánubohu. Tady přísahy, tam přísahy … jako by byl Pánbůh dvojitý. Je snad … ? A dobrovolně jsi přísahal … ? Že tě zverbovali a hnali. Na vojnu hnali. K přísaze hnali. Do šturmu hnali – jako zvěř nějakou. A věděl’s proč? No věděl’s?“

V létě prach a zjara bláto | šlapem’ v noci i za světla | Zverbovali nás, kde se dalo | živé žrádlo pro děla | slunce pálí, kaprál vříská | Na žold není, jen na rákosku | před námi další vyžraná víska | všechno, co máš, dal bych za kořku
Franku, Bavoru anebo Prajzovi | bych flintu sám naládoval | Lepší to než chcípnout na poli | než do zemdlení mašírovat | Smutek sluší se držet za leutnanta | a koně, co pod ním nadvakrát pad' | ne za setninu a už vůbec soldáta | co maj' jen střílet a udržet řad | Mluvit o funuse o Květné neděli | povím s úlevou dobře jim všem | Jediné, co oba dva věděli, | z ušlechtilé vyhrabat se ven | Jenomže po funuse po smutné veselce | oficír neshnije, káže tak mrav | Modlím se raději, bych míru dožil se | když ne vesel, tak aspoň zdráv
Lůzu nevidíš, když po ni šlapeš, | abys sám nezapadnul do bahna | Po lesích běháš, potom se divíš | že ti to chromou karmu nesrovná | Zatímco oni si do pekla cestu | dláždí z těch nejlepšejších úmyslů | ty se stejným směrem do pekla řítíš | v letadle anebo v rychlíku.

02 V létě prach a zjara bláto

01 Chceš-li holka vědět (lidová, z Prácheňska)

Zenaty se Zavazky / Married with Children

Sest Rano / At Six O'Clock

Litanie / Litany

Cangovo Jitro / Chunga's Mourning

Komentář napsal a četl: Jan Hamerský
Hudba: Marilyn Manson - Killing Strangers

Jens Hammerson

Popular tracks