Prof. Martin Hilský, překladatel a nejznámější český shakespearolog v poutavých přednáškách představuje známá i méně známá díla Williama Shakespeara.

Martin Hilský: Shakespeare a jeho doba

Projevy lásky, svatební či vánoční dary… Pro koho dal vyrobit  britský korunní princ David diamantovou brož a kde skončila? Jaký je původ čelenky, kterou nosí současná lucemburská velkovévodkyně Marie Teresa?
Vydejte se s historikem Kamilem Rodanem poznat osudy podivuhodných královských šperků..
Nový příběh vás čeká každou středu od 17.00

Příběhy královských šperků

V tomto playlistu najdete přednášky a diskuze na témata spjatá s dezinformacemi, hoaxy a informační válkou. Našimi hosty jsou experti na hybridní válku, odborníci z řad historiků, novináři a další.

Na frontách informační války

V novém podcastu Historie mezi řádky budeme hledat neznámé nebo méně známé příběhy z našich dějin i odpovědi na otázky, na které by vás ani nenapadlo se zeptat. Průvodcem nám bude historik Tomáš Bandžuch s věrným Watsonem Mílou Lincem.

Historie mezi řádky

Co uděláte, když v noci oknem svého bytu zaslechnete výkřik a výstřel? Rozhodnete se jednat jako hrdinové tohoto příběhu? Vypátráte s nimi, kdo, koho, jak a proč zavraždil? Krok za krokem můžete sledovat skupinu šesti čtenářů, kterak nalézají stopy vedoucí až do místního zdravotního střediska. Tam odhalují podezřelé okolnosti. Doktorka Lesecká je nezvěstná. Zemřela? Kdo by měl zájem na její smrti? Souhra odvážných činů našich přátel z knihovny nás provede kaskádou komických, napínavých, ale i příjemných situací. O tom, že je knihovna především místem setkávání a že je možné s její pomocí jen tak mimochodem dojít až k úspěšnému odhalení vraha, vypráví tato detektivka.

Rozhlasovou verzi podle knihy Jany Chroustové napsal Jiří Jahoda. Knihu lze stáhnout z e-knihovny Městské knihovny v Praze: http://l.mlp.cz/naivnidetektivkazknihovny

Naivní detektivka z knihovny

Největší český znalec Shakespearova díla, profesor Martin Hilský, v nakladatelství Academia vydal již rozsáhlý komentář k Shakespearovu dílu (Shakespeare a jeviště svět), kompletní překlad Shakespearova díla (William Shakespeare: Dílo) a svoji knižní trilogii završil právě knihou Shakespearova Anglie: Portrét doby.  Autor poodhalí zajímavý proces vzniku této knihy a dá nám nahlédnout do života Shakespearových současníků všech tehdejších společenských vrstev. 

Přednášky z cyklu Shakespeare a jeho doba pořádá Městská knihovna v Praze ve spolupráci s British Council. Přednáší: prof. PhDr. Martin Hilský, CSc.

Martin Hilský: Shakespearova Anglie

Rod Bruntálských z Vrbna přišel do českých zemí – podobně jako mnoho dalších rodin, jež zde zakořenily - ze Slezska. Kořeny tohoto šlechtického rodu můžeme hledat už ve 12. a 13. století. Vrbnové vůbec pilně sloužili vratislavským knížatům, tehdy nejmocnějším panovníkům Dolního Slezska. Během 16. století pronikli na severní Moravu – do opavského knížectví, kde kromě Bruntálu vlastnili i také Helfštý a Hlučín. V 17. století se usadili i v Čechách, a to v Hořovicích. Členové rodu Bruntálských z Vrbna  zastávali také významné úřady v zemské správě a podněcovatele průmyslového rozvoje. Rod vymřel v roce 1976. V Praze na Hradčanech dodnes najdeme Vrbnovský palác v Loretánské ulici. 

Podcast je součástí cyklu přednášek Česká šlechta, který v Městské knihovně v Praze přednáší historik Jakub Rychtar.

Literatura:
Antonín, Robert – Jirásek, Zdeněk – Fukala, Radek: Slezsko v dějinách českého státu. Slezská univerzita v Opavě - Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 
Balcárek, Pavel: Brno versus Olomouc. Jota, 1993. 
Brňovják, Jiří – Zářický, Aleš (eds.): Šlechtic podnikatelem - podnikatel šlechticem. Ostravská univerzita v Ostravě, 2008.  
Cerman, Ivo: Chotkové. Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 
Fukala, Radek: Slezsko. Neznámá země Koruny české. Veduta, 2007. 
Georgiev, Jiří: Strana konzervativního velkostatku. In: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861 – 2004. 1. díl. Období 1861 – 1918. Doplněk, 2005.
Halada, Jan: Lexikon české šlechty. Akropolis, 1992. 
Hlavačka, Milan – Tinková, Daniela – Bělina, Pavel: Velké dějiny zemí Koruny české XI. a. Paseka, 2011. 
Hlavačka, Milan – Tinková, Daniela – Kaše, Jiří – Kučera, Jan P.: Velké dějiny zemí Koruny české XI b. Paseka, 2013. 
Höbelt, Lothar: Ferdinand III. Veduta, 2015.
Horyna, Mojmír: Zámek Hořovice. Památkový ústav středních Čech, 1996.  
Knížek, Libor: Hořovice zámek. Gloriet, 2011. 
Malíř, Jiří – Rája, Martin: JUDr. Václav Kounic a jeho doba. Matice moravská, 2009.  
Mašek, Petr: Modrá krev. Mladá fronta, 2003. 
Mašek, Petr: Šlechtické rody v Čechách na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Argo, 2010. 
Pokorný, Pavel: "Sestřenice" Sisi. Její královská Výsost, hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic, rozená princezna bavorská (1868-1943). Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2011. 
Rudolfová, Renée: Rudolf Jan Nepomuk hrabě Bruntálský z Vrbna a jeho zápisky z roku 1819. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2020. Dostupné též on-line zde: https://theses.cz/id/irmgh4/Diplomova__prace_Renee__Rudolfova.pdf.   
Samec, Zdeněk: Proměny a příběhy Hořovic. Podbrdské vydavatelství, 2014.
Sedlářová, Jitka: Hugo Franz Salm: průkopník průmyslové revoluce - železářský magnát - mecenáš - sběratel - lidumil: 1776-1836. Národní památkový ústav, 2016.
Schreiber, Georg. Habsburkové na cestách. Melantrich, 1997.
Skřivánek, František – Tovačovský, Jaroslav: Vratislavští biskupové v dějinách Slezska. Nakladatelství ONYX – Klub pro českou heraldiku a genealogii, 2004. 
Štěpán, Václav: Historie zámku Bruntál. Muzeum v Bruntále, 1998.
Winkelhofer, Martina: Viribus unitis: císař a jeho dvůr: nový pohled na Františka Josefa. Ikar, 2011.

Bruntálští Z Vrbna

Do českých zemí se Buqoyové dostali úplně poprvé v roce 1618, kdy byl Karel Bonaventura Buquoy povolán, aby jako talentovaný a úspěšný voják pomohl zkrotit české stavovské povstání. Ještě před bitvou na Bílé hoře získal panství po rodu Švamberků  a majetky Rožmberk, Nové hrady a Libějovice (Libějice). Teprve roku 1627 získávají Buquoyové český inkolát, tj. právo k trvalému usazení, k zastávání vysokých úřadů, k vlastnictví statků a tím pádem i k zařazení do českého panského stavu. V osobě JANA NEPOMUKA BUQUOYE se stal správcem rodových statků jeden z nejschopnějších šlechticů druhé poloviny 18. století, kterého Josef II. Pověřil sociálními reformami napříč monarchií. Rod, který se více než 300 let staral o novohradské panství opouští své české sídlo po konfiskaci majetku Benešovými dekrety.

Podcast je součástí cyklu přednášek Česká šlechta, který v Městské knihovně v Praze přednáší historik Jakub Rychtar.

Buquoyové

Představitele šlechtického rozrodu, jemuž dal v 19. století jméno velký český historik František Palacký, můžeme totiž vypátrat již v 1. polovině 11. století. Hrabišici tak jsou starý šlechtický rod ze severních Čech, jehož osudy můžeme sledovat do počátku 16. století. 

Podcast je součástí cyklu přednášek Česká šlechta, který v Městské knihovně v Praze přednáší historik Jakub Rychtar.

Hrabišici, Páni Z Rýzmburka

Pohádka o hvězdě, která každý rok vítá právě narozené děti. Ale každé světlo čas od času pohasíná a potřebuje získat sílu a odvahu pokračovat. A tehdy, kdy už se zdá, že se světlo v dětských očích vytrácí, přijde něco, někdo a ten oheň znovu vykřesá.  
Vánoční pohádka pro děti i dospělé v jemném a zářivém podání Evy Vrbkové, divadelní i filmové herečky, zpěvačky a skladatelky.
Zdroj: http://www.vasedeti.cz/pohadky-a-povidky/pribehy-pro-deti/vanocni-pohadka-o-svetle-v-detskych-ocich/

Vánoční pohádka: O světle v dětských očích

První díl z cyklu přednášek Historie a vývoj dramatu, ve kterém dramaturgové Činohry Národního divadla představují vývoj dramatu od antiky po současnost. 

Všechno to začalo ve starověkém Řecku, zhruba půl tisíciletí před naším letopočtem. O čem si staří Řekové hráli divadlo? Jaké otázky a dilemata v něm řešili? A co z jejich podnětů dále převzala a dále rozvíjela evropská civilizace? 

Přednáší MgA. Marta Ljubková,Mgr. Ilona Smejkalová a MgA. Jan Tošovský

Historie a vývoj dramatu I. - Antika, klasicismus, renesance

S ombudsmanem České televize Čestmírem Fraňkem diskutuje o dezinformacích a manipulacích v dnešním mediálním světě Marie Koldinská. 

Mediální obraz světa bývá často terčem kritiky – je nutně zjednodušující a selektivní, tudíž může být snadno napadán pro tendenční zobrazování reality. Týká se to nových i tradičních médií – tisku, rozhlasu a televize. Jaké problémy spjaté s informační válkou řeší při své práci historicky první televizní ombudsman, který má mimořádnou profesní zkušenost z tištěných médií i jako šéfdramaturg dokumentárních pořadů, šéfredaktor publicistiky a zástupce šéfredaktora zpravodajství České televize?

Čestmír Franěk, ombudsman České televize, spoluautor a vedoucí řady dokumentárních projektů (Neznámí hrdinové, Labyrintem revoluce, Historie.cs, Heydrich – konečné řešení atd.).

Marie Koldinská, historička, působí na FF UK, zabývá se politickými a vojenskými dějinami a historickou pamětí, jako scenáristka a moderátorka spolupracuje s ČT (Historie.cs atd.).

Debatu pořádala Městská knihovna v Praze v rámci cyklu Na frontách informační války.

Obraz reality v médiích očima ombudsmana České televize

V roce 1935 britský korunní princ David, později Eduard, oslovil klenotnickou firmu Cartier s žádostí, aby vytvořili šperk pro Wallis Simpsonovou s emblémem prince z Wallesu. Tehdy se již jejich vztah prohluboval a tento akt měl její místo po boku prince zviditelnit a zároveň měl být vzdorem proti strnulosti královské monarchie. Brož je také spojována s americkou herečkou Elisabeth Taylorovou, která patřila do okruhu přátel vévody a vévodkyně z Windsoru, a jež byla krásou šperku natolik fascinována, že jej nakonec získala do své pověstné sbírky.

Přednáší Mgr. Kamil Rodan, Ph.D., český historik a publicista
(26. srpna 1978, Ostrava – 31. října 2021, Ostrava)

Prohlédněte si brož: https://photos.app.goo.gl/ZZQAKExKaNXXYasU8

Kamil Rodan: Diamantová brož prince z Walesu

Informační válka po česku, aneb práce dezinformátorů s historickou pamětí, s historickým kontextem a s historickými souvislostmi, které slouží ke zvyšování dopadu manipulace s veřejným míněním. Cílem je jak jejich politická instrumentalizace, tak vyvolání informačního chaosu a maximální narušení důvěry ve společnosti. To vše s masivním využíváním sociálních sítí, především Facebooku, ale kupříkladu i tzv. řetězových mailů. Zaměříme se na aktuální stav i na možná řešení včetně otázky regulace sociálních sítí.

Panelisté:
pplk. Mgr. Otakar Foltýn, expert na problematiku tzv. hybridních konfliktů a mezinárodněprávních aspektů vojenských operací. Válečný veterán a spoluautor knih s bezpečnostní tematikou.

doc. Marie Koldinská, historička, působí na FF UK, zabývá se politickými a vojenskými dějinami raného novověku a historickou pamětí, jako scenáristka a moderátorka spolupracuje s ČT (Historie.cs atd.)

prof. Michal Stehlík, historik zabývající se českými dějinami 19. a 20. století, věnuje se tématům perzekuce v období komunismu a také popularizaci dějin ve veřejném prostoru, je spoluautorem podcastu Přepište dějiny.

Záznam úvodní diskuse k přednáškovému cyklu Na frontách informační války proslovené v Městské knihovně v Praze 20. 5. 2021.

Dějiny jako bojiště informační války

Ovlivnitelnost postoje a chování člověka zkoumá sociální psychologie už od 50. let 20. století. Vznikla řada teorií a byly identifikovány různé typy manipulativní komunikace. S nástupem digitálních technologií a internetu ale vznikl zcela nový rámec pro jejich použití. Šíření informace a dezinformace nikdy v historii nebylo tak rychlé, snadné a efektivní jako je nyní.

S Jiřím Kůsem si o psychologických aspektech manipulace v reklamě či v propagandě a o jejich změně s vývojem nových technologií bude povídat Marie Koldinská.

Debatující:
● Jiří Kůs je podnikatel, psycholog a sociolog. Je předsedou Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, propagátorem nanotechnologií a také konceptu třetí průmyslové revoluce. 
● doc. Marie Koldinská je historička působící na FF UK. Zabývá se politickými a vojenskými dějinami raného novověku a historickou pamětí, jako scenáristka a moderátorka spolupracuje s ČT (Historie.cs atd.)

Záznam debaty, která proběhla v Městské knihovně v Praze 14. 6. 2021

Psychologie, ovlivňování a manipulace v kontextu informační války

Nejpozději útok na Kapitol Spojených států amerických, k němuž došlo letos 6. ledna v metropoli Washington, D.C., uvedl i v Evropě ve známost podivné hnutí označující se písmenem Q. Řada protestujících si tvrzení Donalda Trumpa o zmanipulování voleb propojila s narativem konspirační teorie QAnon o spiknutí satanistické sekty. Z toho amalgámu vycházel Trump v roli ochránce křesťanstva jako mytický „Rex christianissimus“ (nejkřesťanštější král). Odkud se tato teorie vzala? Jaké náboženské motivy využívá a jakými formami se šíří? Co vypovídá o současné alternativní spiritualitě?

Debatují:
Mgr. Kateřina Hlaváčová
Mgr. František Novotný 
Mgr. Martin Pehal, Ph.D.
Moderuje PhDr. Josef Straka

Záznam besedy konané v Ústřední knihovně 29. 6. 2021

Konspirační teorie QAnon

Nádherná diamantová tiára byla vyrobena u příležitosti svatby německé princezny Sofie z rodu Nasavských s následníkem švédského trůnu Oskarem, pozdějším králem Oskarem II. v roce 1857. Klenoty s diamantovými hvězdami byly velmi populární díky císařovně Sissi, která si je vplétala do vlasů. Po smrti Sofie se tiára dočkala pozornosti až s dánskou královnou Ingrid. Ta si ji oblíbila a dokonce ji nechala upravit tak, aby centrální hvězda nevyčnívala nad ostatními diamanty. Tiára následně přešla do dědictví princezny Benedikty, s níž se vrátila do střední Evropy, kde byla vyrobena.

Přednáší Mgr. Kamil Rodan, Ph.D., český historik a publicista
(26. srpna 1978, Ostrava – 31. října 2021, Ostrava)

Prohlédněte si tiáru: https://photos.app.goo.gl/GGm1bfGctjW5KLAQ9

Kamil Rodan: Hvězdová tiára švédské královny Sofie

Co jsou hybridní způsoby válčení a jak jsou využívány informace v konfliktech? V čem spočívá role velmocí v současném informačním válčení? A proč je informační gramotnost úkolem pro každého z nás?

O tom hovoří expert na hybridni konflikty Pplk. Mgr. Otakar Foltýn se svým hostem Kpt. Ing. Oldřichem Bružou z Velitelství kybernetických sil a informačních operací Armády ČR

Záznam přednášky konané v Městské knihovně v Praze 22. února 2022.

Proč je informační gramotnost důležitá pro bezpečnost státu?

Multifunkční rubíny řecké princezny a pozdější španělské královny Sofie vznikly na počátku šedesátých let. U příležitosti svatby s následníkem španělského trůnu Juanem Carlosem jí je věnoval rejdař a miliardář Stavros Niarchos, který oslovil francouzskou rodinnou firmu Van Cleef and Arpels, jež se proslavila výrobou šperků s květinovými a zvířecími motivy. Vzhledem k tomu, že souprava rubínů nebyla vytvořena na zakázku přímo pro královnu, byla v podobných klenotech později zachycena i monacká kněžna Grace nebo americká herečka Audrey Hepburn.

Přednáší Mgr. Kamil Rodan, Ph.D., český historik a publicista
(26. srpna 1978, Ostrava – 31. října 2021, Ostrava)

Prohlédněte si rubínové šperky: https://photos.app.goo.gl/VrLZvfzBqr1Xqvui9

Kamil Rodan: Rubíny španělské královny Sofie

Princ Felix Bourbonsko-Parmský své manželce Charlottě nechal čelenku vyrobit jako vánoční dar ve Francii roku 1926. Stala se jejím nejoblíbenějším šperkem, který nosila na většinu oficiálních akcí během celé své vlády až do abdikace, kdy ji předala své nástupkyni, belgické princezně Josefině Charlottě. Ta pro reprezentaci využívala spíše svých vlastních klenotů dovezených z Belgie. K diamantové čelence se tedy vrátila až současná velkovévodkyně Marie Tereza, manželka dosud vládnoucího Jindřicha I. Lucemburského.

Přednáší Mgr. Kamil Rodan, Ph.D., český historik a publicista 
(26. srpna 1978, Ostrava – 31. října 2021, Ostrava)

Prohlédněte si tiáru s diamanty a smaragdem: https://photos.app.goo.gl/bVSVTRiBYi3o3KPq9

Kamil Rodan: Smaragdová čelenka lucemburské velkovévodkyně Charlotty

Safírovo-diamantová souprava byla vyrobena u francouzského klenotníka Marie-Étienna Nitota, který dodával šperky Bourbonům a později císaři Napoleonovi, který ji údajně u příležitosti sňatku daroval svému adoptivnímu synovi a italskému místokráli Evženovi de Beauhernais a dceři bavorského krále Maxmiliána I. Augustě, pozdějším vévodům z Leuchtenberku. Souprava obsahuje tiáru, náhrdelník, naušnice, brož a spony do vlasů. V roce 1823 šperky jako svatební dar získává Augustina dcera Josefína, s níž se přesouvají do Švédska. V osobním vlastnictví svých nositelek zůstávají až do rozhodnutí královny Viktorie Bádenské, která je odkáže Nadaci rodiny Bernadotte, čímž se stávají součástí kolekce korunních šperků.

Přednáší Mgr. Kamil Rodan, Ph.D., český historik a publicista
(26. srpna 1978, Ostrava – 31. října 2021, Ostrava)

Prohlédněte si soupravu: https://photos.app.goo.gl/ztUodXrqxpUL51F7A

Kamil Rodan: Leuchtenberská souprava švédské královské rodiny

Přednáška profesora Martina Hilského se zabývá představou řádu, která byla pro renesanční imaginaci určující. Projevovala se jak v alžbětinských kázáních a pamfletech, tak v mnoha básních, divadelních hrách a prózách. Zvláštní pozornost je věnována hudebním metaforám harmonie a řádu v Shakespearových sonetech a hrách (Richard II., Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Krále Lear) a také vztahu řádu a „neřádu“, tj. převráceného světa veselicové kultury anglické renesance.

Přednáší prof. PhDr. Martin Hilský, CSc.

Záznam přednášky proslovené 9. 12. 2022 ve velkém sále Ústřední knihovny. Přednášku pořádá British Council ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze v rámci cyklu Shakespeare a jeho doba.

Martin Hilský: Shakespeare a hudba svátečního času

Jeden z častých historických mýtů se týká české kolonie v Africkém Togu. „Jen díky zradě ve Versailles bylo Československo zbaveno možnosti mít zámořské kolonie,“ lze se občas dočíst na internetu. Jak to s Togem bylo? A pokud bychom přistoupili na hru „co by, kdyby“, měli bychom šanci si Togo udržet? Společně s Tomášem se ponoříme do strhujícího pátrání po původu tohoto historického hoaxu.

Podcast Historie mezi řádky pro vás připravují a málo známé příběhy odkrývají historik, politolog a spisovatel Tomáš Bandžuch a knihovník Míla Linc.

Československá kolonie Togo – mýtus nebo skutečnost?

Je prezident Edvard Beneš kladná nebo záporná postava našich dějin? Dva nesmiřitelné tábory, stovky argumentů pro jednu i pro druhou stranu. Pro jedny prezident osvoboditel, pro druhé prezident zrádce. S Tomášem projdeme různé etapy jeho života a zasadíme do kontextu. V první části se budeme věnovat Benešově cestě k prezidentskému postu.

Podcast Historie mezi řádky pro vás připravují a málo známé příběhy odkrývají historik, politolog a spisovatel Tomáš Bandžuch a knihovník Míla Linc.

Edvard Beneš – padouch nebo hrdina? I. část

Máte chuť na trochu netradiční literární kousky? Knihovník a dramaturg Domu čtení Vojta Vacek pro vás má pár tipů na zajímavé čtení na dovolenou!

Půjčte si zmíněné knihy v knihovně:
▪️ Victor Ségalen: René Leys 🞂 http://l.mlp.cz/reneleys 
▪️ Hervé Le Tellier: Anomálie 🞂  http://l.mlp.cz/tellieranomalie  
▪️ Alistair Rennie: Chmurný válečník 🞂 http://l.mlp.cz/chmurnyvalecnik

▪️ Poetickou knihu Listráň ještě v knihovně nemáme, ale mrzelo by nás kvůli tomu její představení vynechat. Zatím ji můžete omrknout na databázi knih a my ji pro vás brzy pořídíme: Mátyás Sirokai: Listráň 🞂 https://www.databazeknih.cz/knihy/listran-497307

Vojta Vacek doporučuje čtení na léto

Je prezident Edvard Beneš kladná nebo záporná postava našich dějin? Dva nesmiřitelné tábory, stovky argumentů pro jednu i pro druhou stranu. Pro jedny prezident osvoboditel, pro druhé prezident zrádce. S Tomášem projdeme různé etapy jeho života a zasadíme do kontextu. V druhé části se zaměříme na události, kterých se Beneš účastnil jako prezident Československa.

Podcast Historie mezi řádky pro vás připravují a málo známé příběhy odkrývají historik, politolog a spisovatel Tomáš Bandžuch a knihovník Míla Linc.

Edvard Beneš – padouch nebo hrdina? II. část

Ruská exkláva Kalinigrad má hlubokou historii, která sahá až k vojenskému tažení Přemysla Otakara II., na jehož počest je město založeno. Brzy se stává hlavním městem východního Pruska a Prusko samotné se stává němečtější než Německo samotné. Pohnutá historie plná posunů hranic, nedůvěry diktátorů a vojenského snažení nás s Tomášem zavede na daleký sever.

Podcast Historie mezi řádky pro vás připravují a málo známé příběhy odkrývají historik, politolog a spisovatel Tomáš Bandžuch a knihovník Míla Linc.

Od Královce ke Kaliningradu

Nejprve to byla rozdělená společnost. Pravice proti levici, trocha nedůvěry, a ze semínek nejistoty vzklíčil jeden z nejkrvavějších konfliktů třicátých let dvacátého století. Španělsko se stává hřištěm mocností, zatímco dějinné události vytáhnou do čela země generála Franca. Jeho režim trvá až do sedmdesátých let a je v moderním světě prazvláštním reliktem předválečného světa.

Podcast Historie mezi řádky pro vás připravují a málo známé příběhy odkrývají historik, politolog a spisovatel Tomáš Bandžuch a knihovník Míla Linc.

Španělská občanská válka

V říjnu 1918 nevzniká pouze samostatné Československo, ale také Německé Rakousko. Jeho součástí jsou kromě rakouských území i Německé Čechy na severozápadě s hlavním městem v Liberci, Sudety, šumavská župa nebo Německá jižní Morava. Dějiny tohohle útvaru nejsou dlouhé a vlastně jen ukazují, že vznik ČSR nebyl vlastně tak idylický, jak si někdy představujeme.

Podcast Historie mezi řádky pro vás připravují a málo známé příběhy odkrývají historik, politolog a spisovatel Tomáš Bandžuch a knihovník Míla Linc.

Čeští Němci v roce 1918

Hra, kterou W. Shakespeare napsal na sklonku 16. století, je řazena k jeho romantickým komediím. Tomu však odpovídá jen jedna dějová linie, téměř pohádkový příběh Bassaniových námluv. Druhou základní zápletkou je příběh židovského lichváře Šajloka, který v sobě nese zárodek anglické tragédie msty.  

Co má s těmito příběhy společného Antonio, benátský kupec, po kterém je hra pojmenována? Kdo ho zachrání u soudu, kde se hraje o libru masa z jeho těla? Toto a mnohé další nám odhalí profesor anglistiky Martin Hilský, špičkový překladatel a náš přední shakespearolog.

Přednáší prof. PhDr. Martin Hilský, CSc. 

Záznam přednášky proslovené 26. 9. 2022 ve velkém sále Ústřední knihovny. Přednášku pořádá British Council ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze v rámci cyklu Shakespeare a jeho doba.

Martin Hilský: Kupec benátský

Úvaha o morální integritě osobnosti a ničivých dopadech protektivní výchovy. Přísloví skrývá výčet vlastností, které nám neslouží ke cti: alibismus jako vyhýbání se odpovědnosti, nedostatek soucitu, egocentrismus. Význam vzájemné podpory a odvahy pomoci tam, kde je třeba. Pojednání o širokém kontextu souvislostí a dopadů zbabělého jednání.

Záznam přednášky PhDr. Patricie Anzari, CSc., proslovené v Městské knihovně v Praze 15. 9. 2022.

Patricie Anzari: Nehas, co tě nepálí

Fridrich byl jedním z nejmocnějších panovníků středověku. Vládl nejen Sicílii, kde vyrůstal, ale také v Římsko-německé říši. Fridrich se snažil centralizovat a upevnit svou moc, narážel ale na nepřízeň papeže, jenž jej exkomunikoval a pravidelně popouzel proti Fridrichovi také jiné, konkurenční vladaře. Aniž by to Fridrich tušil, již za jeho života se začalo nad říší Štaufů smrákat…

Fridrich II. Štaufský

Možná se pamatujete na sochy tohoto panovníka, které byly pomalovány či polity červenou barvou. Byla tím signalizována odpovědnost tohoto krále za krveprolití v Kongu – tehdy králově a belgickém území. Vykořisťování tamnějšího obyvatelstva dosáhlo v 19. a na počátku 20. století tak obludných rozměrů, že má jen málo srovnání. Za Leopoldem II. Belgickým však stojí i jiné – pozitivnější – činy. Třeba spolupovznesení Belgie na ambiciozní, bohatý, průmyslový stát. Leopold II. byl jistě zajímavou osobností, o které je dobře ztratit pár slov. Přednáší Jakub Rychtar.

Norský král Haakon VII.

Nizozemsku po celé 20. století a část století 21. vládly ženy. Královna Vilemína stála v čele své země od roku 1890 a panovala takřka 60 let. Vilemínu pak v čele Nizozemska následovaly jako královny její dcera Juliána a vnučka Beatrix. Vilemína se musela vyrovnat s krizovými léty 1. i 2. světové války, nicméně tento úkol zvládla na výbornou. Dodejme, že Vilemína byla zdatná ve věcech financí a můžeme ji považovat za jednu z nejbohatších žen tehdejšího světa. Přednáší Jakub Rychtar.

Vilemína I.

Dle této panovnice nese své jméno celá epocha – doba viktoriánská. Méně se již ví, že Viktorie se k vládnutí nezrodila, měla mnoho strýců a každý jeden se mohl stát otcem budoucího anglického krále. Nakonec však na trůn nastoupila přece jen Viktorie a své zemi vládla velmi dlouho – 63 let a 7 měsíců. Mezi přímé potomky královny Viktorie patří i současný britský panovník Karel III. Přednáší Jakub Rychtar.

Viktorie Britská

Leopold II. Belgický

Huga Kapeta můžeme považovat za posledního panovníka Západofranské říše a prvního krále středověké Francie. Již jeho předkové vystupovali jako mocní feudálové a vládci nemalého panství. Až Hugo, zvaný Kapet, však založil dynastii, která kontinuálně vládla Francii do roku 1328 v hlavní linii a do roku 1589 v liniích pobočných. Přednáší Jakub Rychtar.

Hugo Kapet

Po vymření uherské dynastie Arpádovců, nastoupili na tamní trůn příslušníci vedlejší větve rodu Kapetovců – dynastie Anjouovců. Jejich druhým a posledním mužským představitelem v Uhrách byl Ludvík. Panovník obratný, znalý a neobyčejně úspěšný – také proto mu bylo věnováno přízvisko „Veliký“. To však nebylo vše – po smrti svého strýce, polského krále Kazimíra III., se Ludvík ujal též trůnu polského. Jeho dvojkrálovství se stalo za jeho vlády evropskou velmocí. Přednáší Jakub Rychtar.

Ludvík I. Veliký

Španělské království se v 19. století potácelo v mnoha krizích. Do této brizantní doby přišla na svět Isabella, dcera krále Ferdinanda VII. z rodu Bourbonů. Pro panování nebyla zrozena a snažila se spíše udržet si trůn, nežli nějak sofistikovaně vládnout. Odolávat musela tlaku svého strýce Karla a jeho potomků, kteří se cítili legitimnějšími kandidáty na prestižní stolec. Tzv. Karlistické války zmítaly pak královstvím dlouhá desetiletí. Isabella se nicméně svrhnout nenechala a její potomci vládli Španělsku také v následujících staletích. Isabelliným prapravnukem je nynější král Filip VI. Přednáší Jakub Rychtar.

Isabella II.

Spisovatel a historik Jiří Padevět představuje svou novou knihu Český bestiář, která odhaluje osudy mužů, jejichž činy ovlivnily zásadní momenty moderních českých dějin. Jak se z obyčejných lidí stávají vykonavatelé režimu? A co nám jejich příběhy říkají o nás samých? Rozhovor o stínech historie, přizpůsobivosti a o selháních, která se mohou týkat každého z nás. Znáte jejich jména?

Setkání s Jiřím Padevětem: Český bestiář

Čas prostupuje celým Shakespearovým dílem – básnickým i dramatickým, čas a jeho běh, jeho neúprosnost a relativita. Co čas znamenal, jak byl vnímán a jak se měřil v renesanční společnosti Shakespearových současníků? Jaký vliv měl na Shakespeara samotného, jeho rodinu a jeho dílo? Přednáší prof. PhDr. Martin Hilský, CSc. 
Cyklus přednášek Shakespeare a jeho doba uvádí Městská knihovna v Praze ve spolupráci s British Council. Přednáška Shakespeare a čas se konala 10. 1. 2019.

Martin Hilský: Shakespeare a čas

Přednáška se zaměřuje na korupci státní moci. Shakespearův obraz vídeňských koridorů moci, nevěstinců a věznic podává výpověď nejen o Londýně Shakespearovy doby, ale také o naší současnosti. Přednáška bude reflektovat i české inscenace temné komedie Něco za něco. Přednáší prof. PhDr. Martin Hilský, CSc. 
Přednášku uvedla 26. 4. 2018 Městská knihovna v Praze ve spolupráci s British Council v rámci cyklu přednášek Shakespeare a jeho doba.

Martin Hilský: Korupce v době Williama Shakespeara

Mami, típni to!

Kapitola první: Dáreček

Kapitola druhá: Pozor, vyletí ptáček!

Kapitola třetí: Koho by to napadlo?

Kapitola čtvrtá: Nerušit, čtu si!

Kapitola pátá: Jak přestat kouřit

Kapitola devátá: Sliby chyby

Kapitola desátá: Zrcadlo, pověz jim...

Tato nádherná situační komedie pravděpodobně vznikla na přímou objednávku královny Alžběty, která prý chtěla vidět rytíře Falstafa zamilovaného. Shakespeare její přání splnil i nesplnil. Námět si vypůjčil od italského autora S. G. Fiorentina a rozpracoval ho do měšťanské frašky, ve které Falstaf lásku používá jenom jako cestu k penězům. Jak dopadne jeho nadbíhání paní Pažoutové a paní Brouzdalové a jak zvládnou tyto windsorské paničky Falstafovy námluvy a žárlivost svých manželů? Přednáší prof. PhDr. Martin Hilský, CSc. 
Přednášku uvedla 24. 9. 2020 Městská knihovna v Praze ve spolupráci s British Council v rámci cyklu přednášek Shakespeare a jeho doba.

Martin Hilský: Veselé paničky windsorské

Která období ve výchově dítěte jsou stěžejní? Kdy vést děti k samostatnosti a jakými způsoby? Přednáší uznávaný psycholog PhDr. Václav Mertin.
Přednáška pořádaná ve spolupráci s časopisem Psychologie dnes proběhla v Ústřední knihovně 23. září 2020.

Výchova dětí k samostatnosti

Mateřství je krásné, ale jako každá velká změna s sebou přináší kromě lásky a radosti i těžší chvíle, o kterých se příliš nemluví. Přibližně jedna z pěti maminek navíc prožije v těhotenství nebo po porodu psychické obtíže. Cílem přednášky je představit posluchačům problematiku duševního zdraví žen v tzv. perinatálním období z globální i české perspektivy. Aktuální světové trendy a česká data budou doplněny o pohledy z každodenní péče v první linii a skutečné příběhy, se kterými se setkala vedoucí neziskové organizace Úsměv mámy.
Přednášející: MUDr. Antonín Šebela, Ph.D. a Ing. Veronika Kubrichtová
Přednáška pořádaná ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví proběhla v Ústřední knihovně 22. září 2020.

Křehká mateřská psychika

Cyklus o rodinném prostředí a potomcích československých prezidentů zahájíme povídáním o rodině prezidenta Osvoboditele. Jistě Vás totiž zajímá, jakými výchovnými metodami vybočovali manželé Masarykovi v konzervativní Vídni, jakými vlohami disponovaly děti pozdějšího prezidenta a jak se ubíraly jejich životní cesty. (Na fotografii Alice a Herbert Masarykovi v roce 1900).
Přednáší Mgr. Kamil Rodan, Ph.D., vědecký pracovník Slezského zemského muzea v Opavě.

Děti československých prezidentů - Rodina prezidenta Osvoboditele

Druhý díl cyklu o rodinném prostředí a potomcích československých prezidentů věnujeme životním zvratům dcery státního prezidenta Emila Háchy Milady (na fotografii) a prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda Marty. Obě dámy zažily vzestup do nejvyšších pater československé politiky i strmý pád do propadliště dějin.
Přednáší Mgr. Kamil Rodan, Ph.D., vědecký pracovník Slezského zemského muzea v Opavě.

Děti československých prezidentů - Dcery Háchy a Gottwalda

Třetí díl cyklu o rodinném prostředí a potomcích československých prezidentů bude patřit dcerám prezidenta Antonína Zápotockého Marii a Jiřině a synovi Antonína Novotného Antonínu Novotnému ml. Víte například, že se dcera prezidenta Zápotockého Marie provdala za diplomata a syn Antonína Novotného prodával československou kulturu do zahraničí? 
Přednáší Mgr. Kamil Rodan, Ph.D., vědecký pracovník Slezského zemského muzea v Opavě.
Na fotografii manželka prezidenta Zápotockého Marie.

Děti československých prezidentů - Marie Zápotocká a Antonín Novotný

V posledním díle cyklu o rodinném prostředí a potomcích československých prezidentů navštívíme domácnost manželů Svobodových a Husákových. Seznámíme se se strastiplnými cestami Miroslava Svobody a jeho sestry Zoe, stejně jako s utajovanými osudy Vladimíra a Jána Husákových.
Přednáší Mgr. Kamil Rodan, Ph.D., vědecký pracovník Slezského zemského muzea v Opavě.
Na snímku Zoe Klusáková, roz. Svobodová v roce 2009

Děti československých prezidentů - Domácnost Svobodových a Husákových

Městská knihovna v Praze
Zveřejňujeme záznamy z autorských čtení, přednášek a debat, které se konaly v knihovně i originální podcasty na různá témata.

Městská knihovna v Praze

Pinned to spotlight

Popular tracks