Z tego, jak społeczeństwo i państwo traktują matki, można wysunąć jeden wniosek: najlepiej byłoby, żeby decydujące się na dzieci Polki były gotowe do nadludzkich poświęceń i żyły na nieuprzykrzającym innym życia marginesie. A przecież feminizm walczył o to, żeby wyrwać kobiety ze sfery prywatnej i zdjąć z nich ciężar bycia niewidocznymi bohaterkami. Czy Fundacji Rodzic w Mieście się to udaje? Odpowiada prezeska Agnieszka Krzyżak-Pitura.

Wiecie, na czym polega paradoks z poparciem Polek dla Konfederacji? Część jej wyborczyń twierdzi, że jest za prawami kobiet i przymyka oko na mizoginię partii Sławomira Mentzena, bo zwolni je z podatków finansujących m.in. świadczenie 500 +. Same nie mają dzieci i nie chcą ich mieć, więc wychodzą z założenia, że nie będą płacić na „cudze bachory”. Nie jest to ani zaskakujące, ani wyjątkowe, bo powszechna krytyka programu wsparcia dla rodzin zaczęła się na długo przed tym, gdy PiS uruchomił transfery socjalne. Kobiety, dla których okazało się to lepszą perspektywą niż praca i zmartwienia o to, jak ich rodziny mają przeżyć kolejny miesiąc, stały się zaś wroginiami publicznymi nr 1. Ale tak naprawdę matki są nimi od zawsze, bo wzbudzają niechęć, gdy tylko zjawiają się w przestrzeni publicznej ze swoimi dziećmi. Skąd wiem, bo jako antynatalistka sama byłam kiedyś tą osobą, która hejtowała macierzyństwo, uważając, że najgłupszym, co kobieta może zrobić, to się rozmnożyć. 
Dziś jestem mądrzejsza, wprawdzie wciąż nie planuję dzieci, ale wiem, że nienawiść do matek i dzieci to silna broń patriarchatu.

„Feminizm musi mieć coś do powiedzenia o macierzyństwie. I musi się zdobyć na krytycyzm wobec mechanizmów rynkowych, a nie tylko wobec konserwatyzmu obyczajowego.
Musi – jeśli chce być ruchem masowym, a nie akademicką niszą, w której czyta się niezrozumiałe dla ogółu teksty, lub klubem »kobiet sukcesu«, które walczą ze »szklanym sufitem«, twierdząc, że macierzyństwo nijak nie wpływa na ich życie zawodowe” – pisała w 2014 roku na naszych łamach Agnieszka Graff. Czy od tamtej pory cokolwiek się zmieniło? 

O tym w najnowszym odcinku podcastu „Nie ma przyszłości bez równości” rozmawiam z Agnieszką Krzyżak-Piturą, prezeską Fundacji Rodzic w Mieście. 

**

Agnieszka Krzyżak-Pitura – założycielka i prezeska Zarządu Rodzic w Mieście, z wykształcenia politolożka, absolwentka podyplomowych studiów PR i London School od Public Relations. Z zamiłowania socjolożka. Posiada kilkuletnie doświadczenie zawodowe z zakresu komunikacji społecznej i projektów CSR. Pracowała z organizacjach pozarządowych i instytucjach państwowych. Prywatnie mama 2 chłopców.

Źródła i cytowane teksty:
Agnieszka Krzyżak-Pitura o fatalnym traktowaniu dzieci https://krytykapolityczna.pl/kraj/dzien-dziecka-zacznijmy-traktowac-dzieci-powaznie/
Wywiad z Karoliną Bury o karaniu za macierzynstwo https://krytykapolityczna.pl/kraj/dzien-matki-kobiety-z-dziecmi-a-rynek-pracy/
Agnieszka Graff o niewidzialnej Matce Polce
https://krytykapolityczna.pl/kraj/graff-matka-polka-niewidzialna/
Fundacja Rodzic w Mieście https://rodzicwmiescie.pl/
Wywiad z Magdaleną Milert o matkach w przestrzeni publicznej
​​https://krytykapolityczna.pl/kraj/miasto/paulina-januszewska-maglalena-milert-kobieta-w-miescie-projektowanie/

#13 Gardząc matkami, utrwalasz patriarchat | Agnieszka Krzyżak-Pitura Fundacja Rodzic w Mieście

Ve druhé epizodě Města na uhel se zabýváme tím, kdo byli lidé ze starého i nového Mostu – kdo do Mostu přišel nový, jak moc byli starousedlíci k nově příchozím vstřícní i jak se na sociálním vývoji města podepisovala jeho etnická a jazyková pestrost.

Kvůli nárokům těžby uhlí původně převážně německé město během 19. století demograficky prudce roste a vyžaduje nové pracovní síly, které tvořili čeští horníci z vnitrozemí. Před 2. světovou válkou je už v Mostě celá jedna třetina obyvatel česky mluvící, zbytek obyvatel představují sudetští Němci.

Po vysídlení německého obyvatelstva v padesátých letech 20. století je ovšem třeba Most i při zvyšujících se nárocích průmyslu zásobit dalšími pracujícími  – Čechy z vnitrozemí v této migrační vlně doplní i Romové převážně ze Slovenska, kteří v Mostě rovněž hledají zaměstnání v dolech. Přes jejich potřebnost nebyli ale nově příchozí vřele vítáni – Romové byli v médiích dehumanizováni a starousedlíci posílali na vedoucí státní orgány dopisy, v nichž diskriminujícím způsobem vyjadřovali svou nespokojenost s novými obyvateli prohlášeními typu „naše obec je již cikány přesycena”. Na posílení vzájemných antipatií se podílelo i to, že romské venkovské obyvatelstvo se muselo střihem naučit žít v nových městských podmínkách, což často způsobovalo konflikty s dalšími skupinami obyvatel, které byly urbánnímu způsobu života zvyklejší. Antipatie vůči Romům zapříčinily také vznik segregované lokality v nově postaveném Mostě navzdory tomu, že taková praxe šla proti asimilační ideologii panujícího komunismu.

Nakonec se v podcastu dostáváme k sedmdesátým letům, kdy se po dlouhých desetiletích expanze demografický trend obrací – namísto přílivu začíná město mnoho lidí opouštět. Co zapříčinilo tuto změnu? A jak to, že se začala dít již tak záhy po vybudování nového hornického města?

Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu! Bez kritické regionální žurnalistiky se v demokratické společnosti neobejdeme:
https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Město na uhel

Město na uhel #2: Kdo musel utéct a kdo přišel nový? O Němcích, Romech i uhlobaronech v Mostě

Před několika týdny vydal tým vědců studii zkoumající mentální zdraví LGBTQ+ osob v České republice. Výzkumníci ve své studii tvrdí, že sexuální menšiny vykazují výrazně horší výsledky jejich mentálního stavu než jejich heterosexuální protějšky. Autoři studie doporučují zavedení systematických změn a upozorňují na řadu fenoménů, s nimiž se musejí čeští queer lidé potýkat. O tom všem jsme si povídali s jedním z autorů studie Mental health and help-seeking in Czech sexual minorities Michalem Pitoňákem, který aktuálně pracuje jako výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.

► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský

Kolaps

Kolaps #130: Michal Pitoňák - Neheterosexuální populace v Česku je ohroženější duševními poruchami

V novém díle podcasstu Moshpit rozebírají Klára Bělíčková a Hugo Wiesner se svými hosty téma strachu. Čeho se bojíme, co nám dělá úzkosti a existuje v tom vůbec nějaký rozdíl? Můžu se stát statečným, i když nemám strach? Na tyto otázky hledají v dnešním díle odpovědi se Sárou a Kryštofem.

Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Moshpit #09: Z čeho máme strach a jak se s ním vyrovnáváme?

Filip Turek je lídrem společné kandidátky Šlachtovy policejní Přísahy a Motoristů, kteří uctívají Václava Klause. Nabízí omšelý mix popírání klimatu a zbytnělého sebevědomí, které se opírá o benzinový motor.

► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz
► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Všichni tady umřeme

Motoristé přísahají na Turka. Ten nabízí čichání benzínu coby lék na všechno

24. května 2022 trvalo policii více než hodinu a čtvrt, než zpacifikovala 18letého střelce, který se zbraní vtrhnul na uvaldskou školu Robb Elementary. Při pomalém zásahu se místo toho handrkovali se zděšenými rodiči uvnitř uvězněných a vražděných dětí: použili na ně tasery i pouta.

Ani po dvou letech a několika vyšetřováních se pozůstalí nedočkali byť jen náznaku spravedlnosti. Zodpovědní policisté, úředníci a politici čelili dosud minimálním dopadům.

Jak na tragédii reagovaly místní úřady a jak federální ministerstvo spravedlnosti? S jakým zastrašováním se musejí pozůstalí potýkat? A jak souvisí tragédie v Uvalde s aktuálními protesty na amerických univerzitách? To vše je tématem dnešního Rednecku.

Všechny díly podcastu si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Podcast Redneck vzniká díky partnerství s redakcí serveru Voxpot.

Redneck #117: Dva roky od Uvalde: Selhání policie stále bez následků

Čím dál více žen hledá cesty, jak během mateřské a rodičovské nevypadnout úplně z pracovního trhu a v ideálním případě i neztratit nic ze své kvalifikace. Vznikají nové projekty či iniciativy, které se tomuto tématu věnují, a jednou z nich je Mumdoo. Se zakladatelkami,  Kristýnou Cejnarovou a Lucií Bášovou jsme si povídali o tom, jak Mumdoo pomáhá ženám pracovat i během rodičovské dovolené, jak vlastně stíhají všechny své role, co jim usnadňuje fungování a proč kromě zprostředkování práce dělají i vlastní průzkumy.

Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně?

Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu - rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Podpořte vydání knížky na Donio a vyberte si některou z lákavých odměn. V naší společnosti se můžete vzdělávat i opečovat. Pomůžete nejen tím, že přispějete, ale také dáte o kampani/knížce vědět dál. A pokud máte náš podcast rádi, můžete pro nás až do 6. června hlasovat i v anketě Podcast roku.
https://www.donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Pay Gap #24: Práce během mateřské a rodičovské

Nový Most se měl stát tou lepší alternativou – alternativou, kterou kapitalistické Československo hornickému městu nebylo schopné nabídnout. Nicméně prvek utopie doprovázel téměř všechna města, která ve 20. století vyrostla tzv. na zelené louce, ať už na Západě nebo na Východě. Výstavbám těchto měst byla společná nejen snaha o vybudování čistšího prostředí v moderních urbanistických celcích, ale také nastolování nového společenského řádu a snaha o spravedlivější uspořádání města. Proč se utopická vize Mostu rychle změnila v dystopickou realitu? Jaký druh kritiky poprvé zpochybnil dříve nevyvratitelné ekonomické argumenty, které hnaly celý projekt mostecké těžby uhlí? Je tu další díl podcastové série o historii Mostu s historikem Matějem Spurným.

Líbil se vám tento díl? Podpořte chod mostecké redakce Alarmu:
https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Město na uhel #3: Stěhování mosteckého kostela jako československý vesmírný program

Posádka Soundsystému dlouho slibovala country díl, až jim musela zavdat příčinu nová deska zpěvačky Beyoncé, která si na Cowboy Carter nasadila stetson a tvrdí, že autentická kultura amerického venkova není vázaná na rasu ani společenskou příslušnost. Jistým protipólem její oslňující verze country je nová deska písničkářky Kacey Musgraves, která na Deeper Well zpívá o hledání spokojenosti po soukromých karambolech a leckterý recenzent ji obviňuje z flirtování s new age. "Asi je tu poptávka po postavách obyčejných lidí, s nimiž se mohou fanoušci snadno ztotožnit," vysvětluje si Michaela Peštová současnou popularitu country v zámoří a Nora Třísková mluví o demokratizaci žánru a postpandemických náladách úniku z města na venkov.

Jestli z Beyoncé a Kacey Musgraves nepanuje v týmu výraznější nadšení, u desky Berlin Manson jsme se shodli jednohlasně. Poor But Sexy je banger, u kterého se chcete vrhnout do moshpitu a zároveň si u toho číst sociologické knihy o chudobě ve východní Evropě. "Je to skrz nasrkz politická deska," konstatuje Nora a Karel Veselý dodává, že je zároveň nějakým záhadným způsobem také chytlavá. 

V rubrice Co nás sere se pozastavujeme nad humbukem kolem nové desky Taylor Swift a policejním zásahem na Majálesu. Došlo samozřejmě i na singlové jednohubky, výhled do budoucnosti nebo kočičí zprávy. 

Co vadí Míše na písni Jolene? Jakou náladu vystopovala Nora v Bratislavě na Sharpe a co Karlovi nezmrzlo na zahradě? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém.

Playlist:
Beyoncé - Cowboy Carter
Kacey Musgraves - Deeper Well
Berlin Manson - Poor But Sexy
Adrianne Lenker - Bright Future
Edúv syn - No future, aj keď mohla by
Waxahatchee - Tigers Blood
Clarissa Connelly - World of Work
claire rousay - Sentiment
eyz - Krysí král

Jednohubky:
Waxahatchee - Tigers Blood
Bbmutha - gun kontrol
Bianca Scout ft. Darkmarik - Forest Spirit

Těšánky:
17. - 19.5. Narozeniny Ankali
25.5. claire rousay, Divadlo VILA Štvanice, Praha

Soundsystém

Soundsystém #26: Beyoncé je šprtka a Berlin Manson přijímají svoje východoevropanství

V některých částech Česka je těžší se dostat na gymnázium než na Oxford nebo MIT. O středoškolském vzdělání jsme nechali rozhodovat ředitele fabrik. Tohle je výsledek.

► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz
► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Přijímačky na střední školy jsou parodií vzdělanostní společnosti

V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V novém díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky.

Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem.

Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v novém Rednecku.

Redneck #118: : Stručná historie násilných rvaček v Kongresu od roku 1798 až dodnes

Przepisujemy idee na rzeczywistość. Dla Polski otwartej, zielonej i solidarnej.

#13 Gardząc matkami, utrwalasz patriarchat | Agnieszka Krzyżak-Pitura Fundacja Rodzic w Mieście

Krytyka Polityczna

Related tracks