"W zielonej Ukrainie..." Bariery i szanse powojennej odbudowy

Niszcząca agresja Rosji na Ukrainę wciąż trwa, ale Ukraińcy - podobnie jak Europejczycy w trakcie II wojny światowej - od jej początku myślą o odbudowie swego kraju. Los całej Europy, nie tylko Ukrainy i jej sąsiadów zależy od tego, czy uda się to, co zniszczone odbudować lepiej: nowocześniej, bardziej sprawiedliwie, w kontekście potrzeb obronnych, społecznych, ale przede wszystkim ekologicznych, związanych z kryzysem klimatycznym i gospodarki opartej na paliwach kopalnych. O międzynarodowym kontekście odbudowy Ukrainy w czasie wojny i po niej, rywalizacji mocarstw oraz interesach społeczeństwa i całej naszej cywilizacji w - oby - zieleniejącej z każdym rokiem Ukrainie, będziemy rozmawiać z ekspertami i aktywistkami z Polski, Niemiec i oczywiście samej Ukrainy.

Podcasty przygotowane zostały we współpracy z Fundacją im. Heinricha Boella.

#2 Green Deal in Ukraine, if taken seriously, can show, what our future is | Anna Ackermann

Když se loni v říjnu do čela Sněmovny reprezentantů dostal relativně neznámý Mike Johnson, mnoho lidí se obávalo, že to může znamenat konec americké podpory pro Ukrajinu. Právě Johnson totiž v minulosti pravidelně hlasoval proti předchozím várkám pomoci. Po půl roce handrkování je ale vše jinak.

Jak to, že se z konzervativního Johnsona nakonec vyklubal blízký spojenec demokratů? Jakou roli ve všem sehrál Donald Trump? Nejsou zvěsti o exprezidentově odporu vůči Ukrajině přehnané? A nepřijde teď kvůli tomu všemu Johnson o funkci?

Redneck #114: Z naděje republikánů ve spojence demokratů: Jak Johnson zachránil peníze pro Ukrajinu?

V předvolebním speciálu Studia Alarm budeme zpovídat lídryně a lídry některých stran kandidujících do Evropského parlamentu. Do úplně prvního rozhovoru za námi dorazila lídryně kandidátky Zelených Johanna Nejedlová, kterou znáte také jako ředitelku neziskové organizace Konsent zaměřující se na prevenci sexuálního násilí. Proč se rozhodla kandidovat do Evropského parlamentu? Jaký je její vztah ke straně Zelených a co od nadcházejících voleb očekává?

Podpořte vznik Studia Alarm:
https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm

Studio Alarm

Studio Alarm: „Zelené nemusím přesvědčovat, proč řešit klimatickou krizi,“ říká Johanna Nejedlová

Tato epizoda podcastu Pay Gap je speciální – nejen že Šárka s Lucií přivítaly zatím nejvyšší počet hostek, ale zejména proto, že se nahrávala živě v rámci konference Women in art.

Druhý ročník konference Women in Art pořádalo ve dnech 17. až 18. 4. 2024 kulturní centrum CO.LABS ve spolupráci s Institutem umění - Divadelním ústavem, KUMSTem - kreativním hubem Brno, Vizí Tance a Divadlem BARKA. Takové pozvání a příležitost k diskuzi s umělkyněmi o tom, jak se jim žije a tvoří, jsme si nemohly nechat ujít.

Téma pracovních podmínek žen a matek v kultuře a umění nedávno otevřela režisérka Daria Kascheeva a my jsme rády, že jsme mohly v debatě pokračovat i mimo filmový průmysl.

Pozvání do diskuse přijala zpěvačka, pianistka, písničkářka, autorka knihy Je všechno dobrý? Marie Kieslowski, tanečnice, choreografka, pedagožka a zakladatelka spolku Holektiv Andrea Vykysalá a Magdaléna Ševčík, vizuální umělkyně, která se věnuje abstraktní malbě, tvoří velkoformátové obrazy a hravé instalace na témata spojená s lidskou duší.

Podpořte vznik knížky Kratší konec provazu, na které právě pracujeme. Sledujte nás na sociálních sítích – již brzy spustíme kampaň. Už teď nám ale můžete posílat své nápady a náměty: co vám například v minulých dílech podcastu chybělo a o čem byste chtěli v knížce číst?
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Pay gap #23: Ženy v umění

Aktuálně českou společností hýbe analýza zpravodajství České televize. Tým z brněnské Masarykovy univerzity pod vedením mediálního teoretika Jana Motala zkoumal, jestli ČT v říjnu loňského roku reportovala vyváženě o dění v Gaze a v Izraeli. Ředitel ČT Jan Souček odmítl o výsledcích analýzy diskutovat veřejně a označil ji za podjatou. Nechal si tedy vypracovat novou studii od týmu z Fakulty sociálních věd UK, která už pro ČT vyzněla mnohem lépe. Co původní analýza na zpravodajství ČT kritizovala, k jakým závěrům dospěla a jak se její autoři dívají na postup vedení ČT? O tom jsme si v novém Kolapsu povídatli s etikem médií Janem Motalem.

► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský

Kolaps

Kolaps #129: Jan Motal - Nařčení z antisemitismus od některých lidí z ČT absolutně odmítám

Kdybychom řešili přístup k pitné vodě stejně jako k bydlení, všichni umřeme. Trh s bydlením vypadá jako obří lichva podporovaná státem.

► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz
► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Všichni tady umřeme

Trh s bydlením selhal. Místo bydlení zajišťuje obří zisky developerům

Když zmíníte americkou konzervativní revoluci a nástup takzvané „Nové pravice“, většina lidí si představí Ronalda Reagana. Jeho vítězství ve volbách roku 1980 by ale nebylo možné bez širšího konzervativního hnutí, které si v dekádách předtím prošlo hlubokou krizí – nejneslavněji v podobě prohry senátora Barryho Goldwatera ve volbách roku 1964. Kromě Reagana samotného má ale málokdo v historii tohoto obratu tak mytologickou roli jako William F. Buckley Jr.

Aktuální díl Rednecku shrnuje Buckleyho život. Jaké debaty vedou – na příkladu nového dokumentu The Incomparabre Mr. Buckley – američtí historikové o vlivu, který měl na konzervativní hnutí? Zkrotil skutečně konspirační bažiny nevábných organizací jako The John Birch Society, nebo je jen umně využil? Je nástup Donald Trumpa popřením Buckleyho konzervatismu, nebo jeho logickým vyústěním?

Redneck #115: William F. Buckley Jr. a marný boj za čistší konzervatismus v USA

Moderní historie Mostu vzbuzuje spoustu otázek. Včetně té, jak kdy mohl imperativ těžkého průmyslu přesvědčit dobovou veřejnost o rozhodnutí, které dnes vnímáme jako zcela neospravedlnitelné – tedy rozhodnutí o zboření historického středověkého města výměnou za těžbu desítek milionů tun hnědého uhlí. Ztotožnili se všichni tehdejší mostečtí obyvatelé s narýsovaným osudem starého Mostu? A jakou roli hrál fakt, že starý Most patřil po druhé světové válce mezi vylidněné a znovuosídlené Sudety? I tyto otázky si budeme klást v nové podcastové sérii Město na uhel.

V první epizodě historického podcastu Ester Klimecká s historikem Matějem Spurným mapují společenský kontext zboření starého města Mostu a postavení města nového. Nastiňují kontext města v 19. a 20. století – přestože o zboření celého města kvůli těžbě bylo rozhodnuto až v druhé polovině 20. století, v podcastu upozorňujeme na to, že uhlí pod městem bylo těženo už v průběhu 19. století. Matěj Spurný dokonce zmiňuje místní „urban legend“, podle které si pro sebe měšťané v nejhlubších mosteckých sklepích kutali uhlí údajně sami. V podcastu je také upozorněno na to, že dokonce i výběr lokality na úpatí kopce Hněvín pro vybudování exkluzivní mostecké čtvrti pro tehdejší městskou honoraci Zahražany pravděpodobně souvisel s dobovou těžbou hnědého uhlí.

V epizodě také mluvíme o tom, jakým způsobem bylo v padesátých letech 20. století o demolici města vyjednáváno mezi městským národním výborem a Severočeskými uhelnými doly a že ke konsenzu rozhodně nedošlo rovnou. „Vyuhlení“ města, tedy zboření města kvůli těžbě uhlí, ovšem bylo nakonec skutečně schváleno a starý Most se během šedesátých let 20. století postupně vylidňoval a boural. Místní byli stěhováni do nových, pohodlných a hygienických bytů v moderní zástavbě nedaleko lomu. Přestože je dnes vnímána likvidace historického města veskrze negativně, je v podcastu kladena i otázka, zda byl přesun obyvatel Mostu do moderního města mezi místními vnímán i pozitivně či dokonce s euforií.

Město na uhel

Město na uhel #1: Kdo nám zbořil starý Most?

V TL;DR nám ceny Magnesie Litera samozřejmě neunikly a protože z beletristických kategorií jsme téměř všechno již probrali, nezbylo než se podívat na publicistiku. Kniha Terezy Matějčkové, která v dané kategorii bodovala, je složena z textů vydaných v Echo24. Najdeme tu eseje, literární recenze i rozhovory. Rámec témat a výběr osobností i perspektiva, s níž je zde současnost nahlížena, trochu otřásla naší dosud spíše mlhavou představou, jak vypadá současná pravicová aplikovaná filozofie či řekněme myšlení v podání veřejností a zde nutně i většinou poroty obdivované filozofky. Nakonec dokonce docházíme ke dvojnické analogii podle knihy Doppleganger Naomi Klein, jíž jsme se věnovali v jednom z předchozích dílů, a totiž, že Tereza Matějčková se stala dvojníkem svého minulého filozofického já. Dvojníkem v druhém světě za zrcadlem, kde jsou jen dvě pohlaví, klima aktivismus stojí proti kultuře, všichni jsme zhloupli a v rodinách absentující otcové jsou jako Ježíš, kterého je prostě třeba pořád hledat. Naopak Putina není třeba démonizovat. Jako by tu ústy Terezy Matějčkové promlouvala celá česká pravicová scéna včetně otce zakladatele Václava Klause.

► Playlist:
✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08
🗯️ Knižní tipy: 7:12 - 11:22
📕 Tereza Matějčková - Bůh je mrtev, nic není dovoleno: 11:52 - 1:33:50

► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský

TL;DR #28: Je Matějčková propagandistická akvizice Echa24, nebo filozofka pro složitou současnost?

Je překvapivé, jak málo českou veřejnost trápí extrémní finanční náklady stavby jaderných bloků. Cena čtyř bloků přesáhne snadno jeden státní rozpočet, jejich provoz budeme dotovat desítky let a za to dostaneme nejspíš nejdražší elektřinu v Evropě.

► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz
► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Nové jaderné bloky nám zajistí nejdražší elektřinu v Evropě

Przepisujemy idee na rzeczywistość. Dla Polski otwartej, zielonej i solidarnej.

#2 Green Deal in Ukraine, if taken seriously, can show, what our future is | Anna Ackermann

Krytyka Polityczna

Related tracks