(Verse 1)
8 měsíců lásky, teď je to pád
slyším její hlas, jak mi řeže hrdlo zas
říká, že se mám změnit, bejt chlap,
já jen mlčím, v hlavě oheň, ticho a strach

řve na mě, že všechno poseru,
já zas brečím v koutě, sám a bez směru
její věty jsou jak břitva, no fakt,
„ještě jednou na mě sáhneš – rozchod, chápeš?“

a já ji dal facku, jo, stydím se kurva
pak se třesu jak zmrd, duše rozmlácená dutá
vyčítá mi fotky, vyčítá i dech,
a mý „promiň“ prej nemá už žádnej efekt

(Hook)
Sebevražda v hlavě jak refrén
bordel v myšlenkách, život je bad dream
kdybych měl zbraň, tak už asi nejsem
8 měsíců, a já chci bejt prázdnej

(Verse 2)
„Chovej se jak gentleman“, zatímco pálí mosty
říká, že jsem sobec, že to mám v kostech
já jen chtěl lásku, teď píšu dopis
ne srdci, ale hrobu, kam patří můj zlozvyk

nepíšu ji, prej se za mě nemůžu postavit
nechala mě plazit se, jak chcíplej had v kaluži
„nechci, aby tě stáhli zpátky“,
přitom mě táhne ke dnu jak kotva, co láme mi kosti

v noci sny jak horory, brečím do polštáře
všechno, co řekla, mám vyrytý v tváři


VRSN