Another piece by Tomáš Braun composed on my poem from The Egg collecion:
Domov je tam, co chodí složenky.
Až nezbude nikdo ostatní, dožeň klid.

Home is where the post-money-orders go.
When there’s no-one else remaining, catch up with repose.
(transl. by David Vichnar)

3-Slozenkovy Blues Ok //#tomasbraun

Ráda ti pofoukám ráno,
nebude-li příliš otevřená.

I’ll gladly blow on your wound,
unless it’s too blowing.

transl. David Vichnar

1-Pofoukat - Rano//#tomasbraun

Composed and performed by Tomáš Braun // Egg 69

Tento obraz zachycuje výjev, kdy si rytíř veze svou smrt na mohutném oři. Smrt je převlečena za krásnou dívku v poodhalené říze, která rekovi klade hlavu na hruď a tiskne se k němu tváří.

69 - Rytir - Divka // #tomasbraun

Composed and performed by Tomáš Braun // Egg 8
Nelež už, vstávej. Pod peřinou se po deváté třením množí doufání, po jedenácté je hlava na polštáři zlý sen.

Give up lying in, get up. Underneath the blanket, hope multiplying through rubbing after 9, the head on the pillow a nightmare after 11.

(trans. David Vichnar)

8 - Nelez-Uz-Vstavej //#tomasbraun

Ruce je potřeba založit jako spis. Nohy je potřeba složit jako přísahu. Hlavu je potřeba svěsit jako standartu. Ústa je potřeba tisknout jako slova. Ústa je potřeba tisknout jako prsa, jako krychle.

24-arms-folded // #tomasbraun

From The Egg collection 

Vítr uklizeč hrabe okvětní plátky sakur ke krajnicím.
Až tam se růžový déšť mění v hnědou břečku.

Music by Tomáš Braun

28 - Sakury-V-blate // #tomasbraun

113
Maxistryně a monoklinika. Holičky, pikle, pré, šlaky a také Katky. Horázný, japný a pořízená. Kráž, zet, bych, lad a čud. Dutat a mukat. Pověšený bulík. Pokusy vytvořit unipolární svět zešedly jako eminence. V doprovodu pravdy ujdeš velké vzdálenosti.

113 - Maxistryně a monoklinika //#tomasbraun

100. Cestou potkává zmrzliny, žláznatou sliznici, kávičky, klky. Nadívané kachny v pars egestoria, alkalický hlen, prsíčka, stehýnka, křidýlka. Pylorus. Láska se prochází žaludkem.

100 - Laska V Zaludku //#tomasbraun

S přihlédnutím ke svému primitivismu nemohu nenahlédnout vaši hloubku instinktivně. Dovolte mi poklonit se až k zemi, zemí projít, ocitnout se v jejím jádře, prorazit hlavou k Australanům, těm našim Protinožcům, těm, s nimiž bychom se lechtali patami, kdybychom je neměli tak tvrdé, a pak nevědět, jakým způsobem se před vás opět navrátit.

Considering my own primitivism I cannot disregard your depth instinctively. Let me bow to the ground, traverse the earth, find myself inside its core, bump my head through to the Australians, our Antipodes, those we'd tickle with our heels, were they not so rough, and then not knowing how to come back to you. 

(transl. David Vichnar)

antipodes

Otevřeš oči z černoty do tmy. 
Noc je nepřítel, jehož kožní záhyby jsi mnohokrát pročistil táhlým ukazováčkem.
You open your eyes from blackness into the dark. 
The night is the enemy, whose skin-folds your protracted index finger has cleaned many times. 
transl. David Vichnar

Vejce / The Eggs

Popular tracks