Dobrovský & Šídlo. Váš oblíbený podcast z produkce Paměti národa. Pravidelná dávka názorů, vzpomínek, informací a sentimentu. Od devadesátých let po současnost. Čím jsme si prošli a jak jsme to přežili? Politika a historie v unikátním mixu. Poslouchat nás můžete na všech podcastových aplikacích a také na magazin.pametnaroda.cz.

Dobrovský & Šídlo: Podcast Paměti národa

O Rusku, Zemanovi a jeho definitivní prohře. Chceme-li světový mír, objímáním ho nezískáme! Vzali jsme klacek a práskli jsme Rusko přes hlavu. To se stalo před dvaceti lety a dneska taky! Podcast Paměti národa, tvůrci Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.

O Rusku, Zemanovi a jeho definitivní prohře

O autobusu zvaném Zemák, který jezdil na pivo a becherovku a o volbách 1996, kdy se liberálové probudili ze snu. Jak pochopili lidé ze severních Čech revoluční změnu v roce 89? Dozvíme se od novináře Petra Honzejka. A vše, co potřebujete vědět o politickém talentu Miloše Zemana a o komerčním rasismu Miroslava Sládka a jeho politických dědiců. Podcast Paměti národa s Janem Dobrovským a Jindřichem Šídlem.

O autobusu zvaném Zemák, který jezdil na pivo a becherovku

Česká televize včera, dnes a zítra. Potřebujeme veřejnoprávní televizi? A pokud ano, jakou ji chceme mít? Jak veřejnoprávní vysílání u nás vznikalo, jak se měnilo a proč politici tak často krouží kolem televizní rady? Chtějí vykonávat kontrolu, nebo si z veřejnoprávní televize udělat hlásnou troubu názorů své strany? Proč má Česká televize vysílat StarDance a patří k nedělnímu obědu Otázky Václava Moravce? S nadhledem a do hloubky — je tu třetí vydání Podcastu Paměti národa s Janem Dobrovským a Jindřichem Šídlem.

Co se děje okolo České televize — a proč se to děje pořád dokola?

Jak se rodí politický profesionál? Na to neexistuje jednoduchá odpověď nebo návod. Jisté je, že po listopadu 1989 u nás nebyl politikem téměř nikdo, protože do té doby se u nás provozovala spíš parodie na politiku. Vybudovat klasické politické strany bylo jedním z velkých úkolů doby, o kterém se paradoxně mnoho nemluvilo. Politickou práci, ať už ve vládě, v parlamentu nebo v obecním zastupitelstvu, se lidé učili postupně, s různou mírou talentu, nasazení, poctivosti i ambicí. 

Obecně se dá soudit, že politické řemeslo převzali hlavně lidé z takzvané šedé zóny v čele s Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Při všech výhradách k jejich osobním vlastnostem se ale během několika let v Česku podařila ne úplně samozřejmá věc – vybudovat klasickou politickou levici a pravici. Přesto tato stranická stabilita vydržela jen pár let. 

Co se stalo, že od dob poloúřednické vlády Josefa Tošovského z roku 1998 se u nás čím dál víc těšily oblibě nepolitické nebo tzv. úřednické vlády plné odborníků, které často měly na svědomí stejně špatnou politiku jako vlády složené z politických stran? A proč periodicky znovu a znovu vznikají nové politické subjekty, které se za slovo strana stydí a raději se nazývají hnutími? A jak se dnes vybírají do vlády ministři, které nikdo předtím v politice neviděl a do vlády se dostávají jako parašutisté na základě libovůle předsedy vlády? 

Budeme si klást otázku, co chceme od politiky jako poctivě dělaného řemesla. Budeme se ptát, co musí skutečný politik umět a čím se liší od marketingových postav, které se dnes často v politice vyskytují. Zeptáme se poslance Marka Bendy, jak reaguje na výtky, že nikdy nedělal nic jiného než politiku. A dostaneme se i k otázce, čím se státník liší od politika. 

Nad politikou jako řemeslem uvažují ve 4. díle Podcastu Paměti národa Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.

Politika jako řemeslo — lze se jí naučit?

Proč jsou u nás populární úřednické vlády? Jak se při jmenování vlád v době svého mandátu chovali Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman? A co můžeme od současného prezidenta očekávat po volbách, ať už dopadnou jakkoliv? S Janem Dobrovským, Jindřichem Šídlem a speciálním hostem — bývalým premiérem Janem Fischerem v dalším vydání podcastu Dobrovský & Šídlo.

Jak se na podzim bude sestavovat vláda aneb poslední tanec Miloše Zemana

Proč přestal Jan Dobrovský číst každý den noviny? Co se stalo, když Mladá Fronta Dnes v roce 2009 přišla o třetinu inzerce? Jak ovlivnil nástup sociálních sítí českou žurnalistiku? Proč se dnes novináři a politici navzájem nerespektují?  A proč Robert Čásenský nepředal Jindřichu Šídlovi vyčištěné auto? Druhý díl podcastu o historii a současnosti českých médií očima Jindřicha Šídla, Jana Dobrovského a šéfredaktora časopisu Reportér Roberta Čásenského.

Česká média a digitální revoluce

Jaké vzpomínky a prožitky měli v roce 1989 studenti gymnázia Jindřich Šídlo a tehdejší disident a technik Jan Dobrovský? A co všechno svědčilo v posledních dvou letech před listopadem 1989 o erozi režimu? Jakou cestou jsme od listopadu 1989 prošli a čemu jsme se nemohli vyhnout? Na poslední natáčení podcastu Paměti národa jsme pozvali studenty pražských gymnázií.

Čím jsme si museli projít - a proč slavit 17. listopad

34. díl našeho podcastu jsme natočili na táboře mladých chemiků a biologů Běstvina u Seče. Téma bylo tak trochu na přání - dostihlo nás to, o čem tak často mluvíme. Čím byla doba před třiceti lety jedinečná? Co znamenala exploze svobody pro lidi připravené i pro ty, kteří z té radikální změny měli obavy? A co ohrožuje svobodu a budoucnost dnešní mladých lidí?

A znovu devadesátky: „Partyzáni" vzpomínají na svá mladá léta...

Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření. Mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc.

25. Článek - Právo na zdraví, blahobyt a zvláštní péči v mateřství a dětství

Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení.

20. Článek - Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování

volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů.

18. Článek - Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství

Muži a ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodů příslušnosti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva.

Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu
ze strany společnosti a státu.

16. Článek - Právo uzavřít sňatek a založit rodinu

Nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit.

15. Článek - Každý má právo na státní příslušnost

Každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu. Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země.

13. Článek - Svoboda pohybu

Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby.
Nikdo nesmí být odsouzen pro čin nebo opomenutí, které v době, kdy byly spáchány, nebyly trestné podle státního nebo mezinárodního práva. Rovněž nesmí být uložen trest těžší, než jakého bylo možno použít
v době, kdy byl trestný čin spáchán.

11. Článek - Presumpce neviny

Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu.

10. Článek - Před soudem jsme si všichni rovni

V tomto podcastu si budeme povídat o svévoli, zvůli, svévolném zatýkání a vyhánění. Řekneme si, jaký je rozdíl mezi zvůlí a svobodou a jaký odkaz nám v tomto ohledu zanechala středověká Anglie. Rozebereme si, jak to bylo s vyháněním lidí z našeho území v minulosti a jak je to dnes.  V závěru si řekneme, proč je důležité pomáhat těm, kteří se proti své vůli ocitli ve vyhnanství.

9. Článek - Nikdo nesmí být svévolně zatčen nebo vyháněn

V tomto podcastu si budeme povídat o soudech a ochraně. Řekneme si, jaký je původ instituce soudu a jak se jeho podoby proměňovaly v čase. Zamyslíme se nad tím, zda může existovat neúčinná soudní ochrana a jaké nástroje musí soudy mít, aby soudní moc měla vůbec smysl. A když už budeme rozebírat smysl soudu, povíme si taky, jaký je vztah mezi soudní ochranou a trestem pro pachatele. V závěru si řekneme, proč je důležité zachovávat nezávislost soudů.

8. Článek - Soudní ochrana

V tomto podcastu si budeme povídat o diskriminaci. Řekneme si, co je základem myšlenky demokracie a jak možná souvisí s dělením kořisti ve starověku. Zamyslíme se nad tím, jestli by myšlenka rovnosti před zákonem měla platit univerzálně a zda prosazování lidských práv ve světě lze nahlížet jako euroamerický kulturní imperialismus. V závěru se zamyslíme nad tím, jestli existují situace, kdy nerovné zacházení může být ospravedlnitelné.

7. Článek - Diskriminace

6. Článek - Jaký je význam pojmu "osobnost" ?

V tomto podcastu si budeme povídat o právu na život, svobodu a osobní bezpečnost. Řekneme si, co si o právu na život může myslet člověk umírající na rakovinu. A jak souvisí nárok s povinností a jestli máme také povinnost zachovávat vlastní život, i když už nechceme žít. Zamyslíme se, co je důležitější, zda svoboda nebo život nebo čest a co s tím má společného krevní msta.     
V závěru si řekneme, kdy je možné někoho zabít.

3. Článek - O právu na život, svobodu a osobní bezpečnost

V tomto podcastu si budeme povídat o diskriminaci. Zeptáme se, odkud se bere, jak souvisí s předsudky a zda jsou předsudky vždy jen špatné. Řekneme si, na čem stojí myšlenka lidských práv obecně a jak to souvisí s diskriminací. Dotkneme se také inkluze a práv sexuálních menšin. V závěru Daniel Kroupa zavzpomíná na šikanu a objasní nám původ zvyku pohřbívat mrtvé v rakvích a řekne, proč v některých zemích pronásledují albíny.

2. Článek - Odkud se berou předsudky a jak souvisí s diskriminací

V tomto podcastu si řekneme, jak může být novorozenec svobodný, když je zcela odkázán na matku. Řekneme si, kde je hranice mezi svobodou a libovůlí. Zmíníme sociální darwinismus a povíme si, jestli někdo může být otrokem od přírody. Pobavíme se, jestli svoboda není také povinností a zdá máme třeba povinnost respektovat Hitlera stejně jako jeho oběti.

1. Článek - Kde je hranice mezi svobodou a libovůlí

V tomto podcastu si řekneme, co to jsou vůbec práva. Co jsou to ta lidská a jaká práva jsou přirozená. A existují vůbec přirozená práva? Poodhalíme, co se skrývá pod termínem právní osobnost a pustíme se do diskuze, zda právní osobnost může mít třeba opice. 
Budeme si klást otázku, co mají s lidskými právy společného indiáni. V závěru k nám krátce promluví Eleanor Rooseveltová.

PREAMBULE

Před třiatřiceti lety se skandovalo: nejsme jako oni. Po třiceti letech vybíráme v prezidentské volbě i z bývalých exponentů komunistického režimu. Jak jsme se vyrovnali s komunismem? Bylo možné zakázat KSČ? Má i po třiceti letech platit lustrační zákon? A jak na troskách starých křivd nebudovat nové?

Bývalý komunista - nebo bývalý komunista?

Tři krize, kterými jsme si prošli. Po roce 1989, když jsme procházeli transformací plánovaného hospodářství. Pak Klausovy balíčky v roce 1997, a nakonec  světová finanční krize 2008. Zdá se ale, že ochota přinášet oběti pomalu mizí. Anebo ne?

Neuplácej voliče, nebo se z toho zblázníš! O našem utahování opasků a koblihách, co létají okolo

Robert Fico svou zemi mění v mafiánský stát a spojence Ruska. Mohou na Slovensku něco změnit prezidentské volby? 86. díl jsme natočili živě s publikem v klubu Kotelna v Litomyšli.

Slovensko jako nastavené zrcadlo. Jak rychle může zmizet demokracie?

Hostem 87. dílu podcastu Paměti národa Dobrovský & Šídlo je Josef Šlerka, sémiotik, datový analytik a vedoucí oboru Studia nových médií FF UK.

20 let Facebooku: jak lidstvo podlehlo sociálním sítím

Můžete ODS milovat, nebo nenávidět, ale nemůžete popřít, že je to nejdůležitější česká politická strana založená po roce 1989.

ODS v Kristových letech: Dospěla už nejdůležitější česká strana?

„Zrušme brannou povinnost,“ vyzývá bývalý a možná i budoucí premiér Andrej Babiš. Není u něj - jako obvykle - sice jasné, zda to myslí vážně, nebo jen znovu nedokázal zastavit proud svých slov předbíhajících myšlení, nicméně tím znovu připomíná téma z nevážnějších? Jsme opravdu ochotni bránit svou zemi se zbraní v ruce, nebo jsme si za posledních 25 let zvykli na pocit bezpečí, protože „jsme v NATO, takže co by se nám mohlo stát“?
Hostem 89.dílu podcast Dobrovský & Šídlo je bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd UK.

Války neprohrávají vojáci, ale zbabělí politici

Jestli ještě něco takového je.

Záznam živého natáčení 90.epizody podcastu D&Š z bratislavského klubu Kácéčko.

Odcházející prezidentka Čaputová: Demokracie zahyne kvůli naivitě demokratů

Země, kde nic nejde

Kampaň před evropskými volbami vstoupila do závěrečné fáze. A je jisté, že ani po nich příliš nepoleví: už na podzim čekají Česko krajské volby a o rok později volby nejdůležitější - sněmovní.

Poslechněte si 92.díl podcastu Dobrovský&Šídlo ze Slováckého divadla v Uherské Hradišti. Záznam živého vystoupení vznikl v pondělí 13.května, dva dny před atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica.

Propaganda, radikalizae, prázdnota. Kdo diktuje témata strachu

“O Česko nemám strach, my jsme na tom mnohem hůř," myslí si slovenský novinář.

Jak dezinformace ovládly Slovensko

Jaká je současná nálada v české společnosti? Podle dat společnosti STEM pozorujeme zdánlivý paradox: Téměř dvě třetiny Čechů považují rok 2023 za úspěšný v osobní rovině - pokud ale začneme mluvit o vývoji země, klesne počet spokojených na necelých 20 procent. 
Hostem 94.epizody podcastu Dobrovský &Šídlo je ředitel STEM, sociolog Martin Buchtík.

Česko je spokojená země plná nespokojených lidí

Záznam společného vystoupeni s našimi slovenskými přáteli z podcastu Bárdy&Káčer z festivalu Metronom v Praze. 
Co se děje u našich východních sousedů? Jak se stane, že se demokratická země tak snadno a za tak krátkou dobu přiblíží autokracii? A dokáže Slovensko najít cestu ven, jako když se v 90.letech dokázalo demokraticky zbavit Vladimíra Mečiara?

Začala na Slovensku normalizace? Ne. Je to horší

To byla doba, kdy se pořád ozývalo: „Praha volá o pomoc! Přijeďte do Prahy! Praha volá stále o pomoc! U rozhlasu se bojuje!“ A podobně. Jedna pancéřová divize SS se snažila udržet Prahu. Pro ty revolucionáře to byl poměrně úporný boj a pochopitelně se jim zdálo, že by bylo jednoduché vyslat vojáky z Plzně, která byla asi dvě hodiny jízdy od Prahy. Největší legrace je, že tam ti Američané jeli, dostali se až do Motola a vypadalo to, že by se jim armáda SS vzdala. Těm šlo o to, aby se nevzdali Rusům, protože z těch měli strach. Říkali si, že s Američany se nějak dohodnou. Jenže rádiem přišel rozkaz, Američani otočili džípy a jeli zpátky. Pro hromadu lidí to bylo nesmírný zklamání a dávali to za vinu těm Američanům, že oni jsou hajzlové, kteří Prahu nešli zachránit. Ve skutečnosti to bylo úplně jinak, protože při konferenci na Jaltě byly vytvořené hranice mezi Stalinem, Churchillem a Rooseveltem, kam kdo půjde. Churchill to nechtěl, ten proti tomu bojoval. Prosazoval dokonce i invazi z Balkánu a aby americké a západní armády šly od východu na západ. Proti tomu samozřejmě byli Rusové, takže se musela udělat invaze v Normandii a šlo se od západu na východ. Demarkační čára mezi americkou a ruskou armádou byla u Rokycan a Písku. Američané zabrali jen kus Česka, zbytek Rusové. Karlovy Vary už měli Rusové. Oni nebyli schopni přijet včas, protože byli ještě někde nahoře za Drážďany, a tady lidé umírali a prali se s esesáky. Válka skončila vlastně až někde tady u Příbrami na nějakém kopci, kde byla poslední bitva světové války. Zbytečně umřeli lidi, kteří umřít nemuseli, kdyby světové mocnosti a hlavně tedy Stalin neblbli. Nakonec jsme tedy byli osvobození až 8. května.

Luděk Dembovský: Válka skončila vlastně až někde tady u Příbrami

Najednou byli pryč během tejdne. To jsme tam ale všechny byli, protože se nesmělo nikam… tak kdo utek, utek. Ale ti prostě zmizeli ti Němci… jak pára nad hrncem. A pak tam přijeli Rusové, ti nás tam osvobodili. To byl… no, to byl taky zážitek. Protože teď tam vznikla taková… k tý cestě se hrnula kvanta lidí, prostě že jedou osvoboditelé. Jeli ty Rusové, ale ty nás moc jako… oni asi nevěděli ti vojáci, co je to vítá za lidi. No tak… a pak to tam teda uzavřeli kvůli nemocem, protože v tý době tam bylo strašně mnoho skvrnitýho tyfu, protože to tam přinesly ty pochody smrti. No, tak to ještě ty pochody smrti… to bylo snad to nejstrašnější, co člověk viděl. To fakticky šel takovej štrúdl lidí odněkud, úplně v hadrech, bosi, tam padali mrtví. A ty přinesli ten skvrnitej tyfus a na to tam právě po válce zemřelo v Terezíně hodně lidí. My jsme právě s tou Ritou taky v těch kasárnách, co oni je jako pokládali… no, ty tam leželi úplně jako. Ti snad jen dostávali trochu napít, protože by jim bylo zase strašně špatně. A tak jsme tam mezi nima chodili, víte jako jim posloužili… třeba přikryli nebo něco podali. A pak to bylo zakázaný, protože de facto asi osmdesát procent z nich mělo ten skvrnitej tyfus. No, pak to tam zavřeli teda. Já jsem se dostala teda domu s tou maminkou, ten pán jeden tam přijel pro svou manželku. Tak jsme jely domů, přijely jsme do Prahy, to byly ještě barikády a až pak asi za tři dny jsme jely domů.

Eva Koubková: Osvobození a pochody smrti

Jana Kociánová (*1948) hrála závodně stolní tenis a dosáhla v něm mimořádných úspěchů, pět let reprezentovala Československo. Svou lesbickou orientaci si naplno uvědomila v roce 1965 na turnaji v Linci, kde se zamilovala do rakouské hráčky Inge. Jejich vztah vydržel navzdory železné oponě a omezené možnosti cestovat 12 let. Svou lesbickou orientaci skrývala až do sametové revoluce kvůli společenské i pracovní diskriminaci homosexuálů. Sama ji zažila v 70. letech, když po nedobrovolném coming-outu přišla o práci přišla.

Jana Kociánová o skrývání své sexuální orientace

Paměť národa je nejrozsáhlejší veřejně dostupná on-line sbírka vzpomínek pamětníků v Evropě. Spravuje ji společnost Post Bellum, která více než 15 let dokumentuje příběhy válečných veteránů, obětí holocaustu, politických vězňů, ale i členů komunistické strany, StB nebo Lidových milicí. Na základě svědectví pamětníků vytváří dokumentární filmy a rozhlasové pořady, publikace a výstavy. Do jejích vzdělávacích projektů se zapojily tisíce žáků a studentů. Společnost organizuje workshopy a diskuse, udílí Ceny Paměti národa lidem, kteří se postavili totalitní moci.

Paměť národa

Pinned to spotlight

Popular tracks