Najdou si k sobě otec s dcerou cestu uprostřed kambodžského pekla?

Jack Elliot je složitý muž s barvitou minulostí, který se úspěšně živí jako chladnokrevný žoldák. Když v roce 1978 dostane za úkol vysvobodit rodinu bohatého kambodžského uprchlíka ze zajetí obávaných Rudých Khmerů, odjede do Thajska a začne se s obvyklou pečlivostí a klidem připravovat na další riskantní misi. To ale ještě netuší, že po něm pátrá jeho takřka dospělá dcera, která svého otce nikdy nepoznala a měla jej za mrtvého, ani že mu jsou v patách zabijáci z řad nechvalně proslulé Irské republikánské armády, kteří ho pro změnu chtějí o život připravit. Komu z nich se nakonec podaří vyváznout z nebezpečné džungle? A jakou cenu za to zaplatí?

Rané dílo světoznámého bestselleristy nepostrádá obvyklou míru napětí, překvapuje však hloubkou a nadčasovostí pojednaných témat. 

Nápad na knihu Ušlechtilá stezka jsem poprvé dostal v polovině osmdesátých let. Chtěl jsem zpracovat myšlenku, že nevinnost může mít za určitých okolností zhoubnější vliv než zlo — jednoduše proto, že neví, co dělá. Samotný příběh představuje odklon od mého obvyklého žánru krimi/thriller, ačkoli by se asi dal volně popsat jako thriller. Já ho však vnímám spíše jako velmi lidské dobrodružství odehrávající se na pozadí brutální situace jihovýchodní Asie sedmdesátých let. — Peter May (z předmluvy knihy) 

Peter May před krutostí neodvrací zrak. Vyobrazuje nemilosrdné následky politické nenasytnosti a válečných konfliktů hodnověrně a bez příkras. — Publishers Weekly 

Román Ušlechtilá stezka je dalším důkazem Mayova výjimečného stylu a jeho schopnosti propojovat kulturní a politickou historii s poutavými zápletkami a zajímavými postavami. — The Booktrail

Uslechtila stezka

Ukazka – Peter May – Uslechtila stezka / cte Ales Prochazka

Zpívá svůj sedmikráskový protestsong. Diktatuře proletariátu pod okny.

Červenec roku 195* zalil i pražský oblouk Vltavy poblíž Stalinovy sochy vedrem, ale jednadvacetiletá Jana Honzlová si léto neužívá. Zbytek Státního souboru písní a tanců Sedmikrása, kde doteď zpívala světu o lepších zítřcích, se i s papaláši a tajnými odjel družit do Finska, zatímco ona tvrdne v kanclu a očekává průtrž mračen. Tuší, že s ní takzvané lidově demokratické zřízení zúčtuje za prostořekost, s níž se stavěla k budování socialismu. Upřímnost se za onoho času nenosí, a kdo nedrží basu se soudruhy, jde proti nim a hůl se na něj vždycky najde – pokud včas nepodepíše. Zvlášť pokud jde o holku z rodiny vyvlastněného živnostníčka, jejíž kádrový profil nevylepšují ani živel uprchlý do zámoří, ani mukl z lágru, natož umlácená matka rodu, jehož zbytky kolikrát nemají co jíst. Dívka ze zchátralého pavlačového domu v Karlíně by mohla papalášům z ÚV vyprávět, co je to správně podvyživený proletář. Na vlastní kůži cítí, že ji osud nahnal v mizernou dobu na šílené místo, avšak múza Josefa Škvoreckého bravurně vylíčí její vůli zůstat sama sebou: bezmocnosti, udavačství i tragédii navzdory. 

Výjimečná výpověď o chorobné budovatelské křeči 50. let. Exulant Ferdinand Peroutka dílo označil za nejlepší český román napsaný po druhé světové válce.

„Umět skrze řemeslo spisovatelství mluvit v tolika různých a protichůdných rovinách uvnitř každé postavy a mít tuto vrstevnatost v celé stavbě knihy – to znamená umět říct, co je to skutečnost života.“ – Alfréd Radok, 1973

„Honzlová je houževnaté, vzdorné a nepoddajné děvče – a především úplně normální, přirozené až k nevíře. Za nic na světě nechce mít něco společného s něčím nepřirozeným, násilnickým. (…) Jenže kostky už byly vrženy a zbývá jen čirá, konkrétní, přímo fenomenologická lidská bolest.“ – Svobodné slovo, 1990

„Obraz duchovní bídy, zřetelný v jednání většiny členů souboru, brutálního domovníka, ministerských úředníků aj., přerůstá ve svědectví o fungování totalitního systému, založeného na negativních lidských vlastnostech, kdy se jakékoli vybočení z řady chápalo téměř jako zrada na dělnické třídě.“ – Slovník české literatury 

„Honzlová, s tebou se absolutně nedá nic dělat, seš dívčí pásek a pásek zůstaneš.“ Čímž mi poměrně polichotil. Odpověděla jsem mu, že se ještě vynasnažím, jelikož je mi známo, že žádný mladý člověk není pro nás ztracen, a že přestanu nosit ten kosmopolitní účes a kapsy na sukni nebudu už nikdy mít větší než pětkrát pět. Nakonec jsem poznamenala, že pásci ale vždycky byli v každé společnosti progresivní element.

„Co je na tobě progresivního,“ zařval, až se mu dláždění od chudého tatínka zaviklalo.

„Nemám ráda stojatou vodu, pomluvy, lhaní a krupičnou kaši,“ řekla jsem klidně. „Pročež si myslím, že bych mohla bejt nápomocná při velký proměně světa.“ – ukázka z knihy

Honzlova

Ukazka – Zdena Salivarova – Honzlova _ ctou Denisa Baresova, Pavel Soukup

Bonusový materiál k dílu podcastu Past pokroku o vybíjení vrabců v Číně.

Podcast Past pokroku připravila redakce webu ČT24. Scénář a moderace: Aneta Černá, dramaturgie a produkce: Tomáš Karlík, postprodukce: Filip Jirák.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/past-pokroku-cinsti-komuniste-chteli-znicit-vrabce-malem-znicili-sami-sebe-4777

Bonus: Ekolog David Storch o ekologické rozmanitosti i úpadků ekosystémů.

REMAKE, Rychlejší tempo, lepší efekty atd

KOMUNISTICKÁ PROPAGANDA 170BPM

... DO ODVOLÁNÍ ZAVŘENO. ZKUSTE TO JINDE!

Příběh trojlístku bájných postav se začíná psát na počátku léta 1983. I tentokrát ho vypráví Marie III., přestože se sama přistěhovala na Kostku až v prosinci 1996, kdy její hraběcí rodina dostala zámek už popáté zpátky. Zatím ho však stále drží komunisté. Nervy vyhořelého kastelána Josefa, tehdy ještě v mladším vydání, jsou jako kdykoliv později na pochodu, jelikož cenná historická památka se má po rekonstrukci znovu otevřít muflonům. Z paní Tiché, místní kuchařky a uklízečky, už v té době padají trefná moudra a nechybí ani toho času vojín (nyní již v záloze), občanským jménem Pavel Krása alias zahradník pan Spock, jehož hypochondrické znalosti exotických a dost možná neexistujících chorob jsou už tenkrát alarmující! Další osvěžení do šedi reálného socialismu vnesou vykutálení režimní funkcionáři, módní návrhářka Mišel, kadeřnice a občasná pánská společnice Niki a také přípravy na zásadní zlom v životě Helenky Vondráčkové, který se zároveň stane „největší historickou událostí ve dvacátém století“… 

Sedmý díl série o aristokratce Marii III. Kostkové z Kostky ústy hlavní hrdinky komentuje život tehdejších obyvatel ukradeného sídla v dobách jejich mládí. Ovšem s osvědčenou komickou ráží, na jakou jsme u Evžena Bočka zvyklí od roku 2012!

„Aristokratka v jakékoliv podobě nezklame. Opět spousta humoru. Líbilo se mi i to, že knihu ‚píše‘ Marie z Kostky. Doufám v pokračování a těším se na něj.“ – databazeknih.cz

PANÍ TICHÁ: A teď konečně otvíráme! Takže vylez Tutanchámonovi ze zadku a podívej se kolem sebe. Máme nádherně opravený zámek. Park je úplně jak v tom… no… ve Versal…
JOSEF: Obvykle se to vyslovuje Versaj, ale jeďte dál.
PANÍ TICHÁ: Je léto, teplo, všechno kvete a voní, zpívají všelijací ptáci… Svět je krásný…
JOSEF: A teď tady jako probíhá co? Nějaká šup sem, šup tam terapie podle návodu ve Vlastě – „Jak podomácku vyléčit schizofrenika“? Svět by byl krásný, kdyby lidi seděli doma na zadku. Ale protože mají hromadu peněz a času, lítají po tom vašem krásném světě jak splašení… a za chvilku je tady máme. Muflony… – ukázka z textu

Ukazka – Evzen Bocek – Aristokratka v Ceskoslovensku _ cte Veronika Khek Kubarova

Neustále jsme žili v šeru. V obavě, že by nás mohli slyšet sousedé, jsme spolu téměř ani nemluvili…

Život v hladomoru a totalitní diktatuře dohnal mladou Severokorejku Pak Čihjon k útěku i za cenu, že opustí umírajícího otce. Její první pokus přejít nelegálně hranice však skončil tragicky už v Číně, kde ji převaděč prodal do otroctví. Stala se tu manželkou i matkou a posléze byla odvlečena zpátky do komunistické vlasti. V roce 2004 unikla ze severokorejského koncentračního tábora a vrátila se do Číny hledat svého syna. O čtyři roky později konečně našla bezpečné útočiště ve Velké Británii. Svůj příběh svěřila jihokorejské spisovatelce Čche Serin, která mu dala literární podobu. Nebylo to snadné: obě byly vychovány ve vzájemné nevraživosti a musely ujít dlouhou cestu, aby se poznaly, spřátelily a spolupracovaly na unikátním svědectví. Střízlivým pohledem, bez sentimentu vykreslují šokující poměry v nejtvrdším režimu světa a cestu ženy, jíž se podařilo zásadně změnit své životní vyhlídky.

„Neuvěřitelný příběh o přežití na útěku poskytne ohromný vhled do problému… Každý, kdo chce porozumět Severní Koreji a inspirovat se silou skutečného přeživšího, si tuto knihu musí přečíst.“ – War on the Rocks 

„Příběh Pak Čihjon je šokující a svědčí o její odolnosti.“ – The Telegraph

 „Mimořádné… Elegantně napsané, reflexivní, moudré, smutné a místy téměř nesnesitelně bolestivé.“ – Marcel Theroux, spisovatel a novinář

Někde tu jistě byli vojáci, kteří řeku střežili ve dne v noci, takže jsme si museli pospíšit. Vepředu šel převaděč, za ním jsem byla já a sestra se Sudžong na zádech a jako poslední šel švagr. Přála jsem si, aby čas běžel pomalu. Pod černou oblohou, s obličejem zsinalým strachem jsem vrávoravě vykročila vpřed nejistým krokem, jako dítě, které se právě učí chodit. Těžce se mi dýchalo a neodvažovala jsem se podívat za sebe. V mrazivě studeném vzduchu se oblečení lepilo na tělo jako sníh. Cítila jsem, jak mi mráz proniká až do morku kostí, ale před rozedněním jsme museli dorazit ke kopcům na opačné straně řeky.
Během chůze po řece jsem se musela soustředit na každý krok, abych neuklouzla, což mi umožnilo zapomenout na strach. Na druhou stranu to ve mně vyvolávalo neodbytné otázky. Kolik nevinných životů asi spočívá na dně této řeky? Kolika lidem se podařilo bezpečně přejít tu zhruba dvacet metrů širokou řeku a dostat se do Číny? Kolik lidí za sebou zanechalo svého otce na prahu smrti s miskou kaše u hlavy lůžka? – ukázka z knihy

Ukazka – Cihjon Pak,  Cche Serin – Muj zivot v Severni Koreji _ ctou K. Trojanova a L. Trmikova

Lidské inovace a zásahy po tisíciletí poháněly civilizační pokrok. Zejména v posledních sto letech však také mnohdy vedly k poškození lidského zdraví a úmrtím, devastaci přírody a ničení ekosystémů. Některým z nejhorších environmentálních katastrof se věnuje seriál článků a podcastů České televize Past pokroku. S odborníky zkoumáme příčiny fatálních selhání a také to, zda se z nich lidstvo dokázalo poučit.

https://ct24.cz/pastpokroku

Podcast Past pokroku připravila redakce webu ČT24. Scénář a moderace: Aneta Černá, dramaturgie a produkce: Tomáš Karlík, postprodukce: Filip Jirák.

Audioknihy. Moderní česká a světová literatura v tom nejlepším zpracování. Poslechněte si knihy, které mají ten správný zvuk. Držitel cen Nejlepší audiokniha roku již 35x: Hledejte žánr Oceněné audioknihy v sekci Audioknihy u nás na webu.
Audiobooks, spoken word, dramatizations etc.

New tracks tagged #komunismus