Jan "Satchmo" Pavlů - Z mechu a Kapradí

Ten bilovský zámek _zavádka, (Velké Bílovice) _ Martin Brdečko

A dievčence, dievčence / K horám, sunéčko / Kde sme žali / Na hrozenském  poli / Žalo dzievča

Travnice z Kopanic_Martin Brdečko(bansuri)2018

Balady_straňanské_Martin Brdečko(bansuri)2018

Já chodiła, chodiła / Bílovčí pachołci / Bože miłý, dobrý / Není mňa najlutěj / Růža su já, růža

Pěkné poděkování Věře Domincové_Martin Brdečko_(2017)_ukázky

Jazz&Folklore&Ambient(test no.1)_Martin Brdečko_2019

1. Ja, do by ně za starého kázal,
 jak dyby ně nohy, ruky svázal,
 ja, do by ně za mladého poradil,
 jako by ně na koníčka posadil

2. Takú sem si galánečku vybral,
 jak dyby ju vymaloval, vypsal,
 taková ně galánečka svědčí,
 ja kerá má pekné modré oči.

3. K Hradišču je ušlapaná cesta,
 pláče po mně galánečka hezká,
 pláče po mně, ruce zalamuje,
 ja že sa ně vraný kůň šíruje.

Ja, do by ně za starého kázal-lidová píseň z Blatnice pod Sv. Antonínkem_nápěv Martin Brdečko_2019

Poměrně netradiční čistě instrumentální zpracování doprovodné hudby tradičního starobylého tance z Hanáckého Slovácka - ZAVÁDKY.
Jemně inspirované jazzem a barokní hudbou, 
interpretovaný na indickou flétnu bansuri.

A relatively untraditional purely instrumental study of the accompanying music of traditional ancient dance from Hanácké Slovácko - ZAVÁDKY.
Slightly inspired by jazz and baroque music and
interpreted on the Indian flute bansuri.

Seznam skladeb / Tracklist :
- Ten Bilovský zámek(Velké Bílovivce)
- Dívča ze dvorečka(Kobylí) x Děvča laštovička (Čejkovice)
- Ešče jednú na rozchodnú(Kobylí)
- Kamarádko věrná(Kobylí)
- V zeleném háječku (Klobouky)
- Enom ty mně, má panenko pověz(Krumvíř)

Nostalgie ZAVÁDKY_Martin Brdečko_2019

Tato skladba je ambientní, minimalistický, improvizační experiment inspirovaný jazzem a folklorem.
    Příjemný poslech.


This musical composition is an ambient, minimalist, improvisational experiment inspired by jazz and folklore.
    Pleasant listening.

DÁVNO_Martin Brdečko_2020

1001 quitars

Zde ovšem nejde o český překlad, nýbrž o vlastní Komenského text (viz Komenského kancionál, zvaný též Amsterodamský, 1659) s námětem takřka osobním na melodii starou a obecně známou, k níž Schweher přičinil o téměř sto let dříve německý text, a to "o něčem jiném" . Pod záhlavím In Festo Trinitas (tj. Na svátek Nejsvětější Trojice) je XXXII. číslem Schweherova katolického zpěvníku Veteres ac piae cantiones, vyšlého roku 1561 v Norimberku. Latinský text, který vždy předchází německé verzi sloky, je podle Martina Horyny, který mi opis, zachovávající samozřejmě všechny zvláštnosti původního podání, laskavě poskytl, nejspíš rovněž dílem Schweherovým, poněvadž se jinde vůbec nevyskytuje. Uvádíme tu proto výjimečně i jeho plné znění:Sey lob, ehr, preiß vnd herrligkeit


Soudce všeho světa, Bože


Soudce všeho světa, Bože,
před trůnem Tvým nepomůže
žádnému nádhernost jeho,
byť měl slávu světa všeho.

Ty hledíš k poníženému,
v srdci, v duchu sevřenému.
Ty, Pane, víš, co mi škodí.
Víš také, co se mi hodí.

Nedej se mít pyšně, hrdě,
k bližním mstitelně a tvrdě.
Nech křivdy Tobě samému
soudci poroučím pravému.

Pro Kristovo ponížení,
za nás dostiučinění,
sešli mi za dar z výsosti,
Bože, pokoru s tichostí.

Sey lob, ehr, preiß vnd herrligkeit


Sey lob, ehr, preiß vnd herrligkeit,
Gott dem vater in ewigkeit,
der all ding erschaffen hat,
vnd erhelts durch sein götlich gnad.

Ehr sey auch seinem geliebten son,
der vns alles guts hat gethan,
der am creutz für vns ist gstorben,
vnd den himel vns erworben.

Ehr sey auch Gott dem heiligen geist,
der vns durch sein gnad allermeist,
Die warheit wöl machen bekant,
vnd eröffnen vnsern verstand.

O heylige Dreifaltigkeit,
o ware einige Gottheyt,
erhör vns auß barmhertzigkeit,
vnd für vns zu der seligkeit.

Sey lob, ehr, preiß vnd herrligkeit/Soudce všeho světa, Bože_Martin Brdečko_Newari flute_2020

Regina Caeli (nebo Coeli, latinsky "Královno nebes") je jedna ze čtyř mariánských antifon, zpívaných na konci kompletáře. Ve velikonočním období také nahrazuje modlitbu Anděl Páně. Autorství je neznámé, pochází patrně ze 12. století a nejprve se uchytila v prostředí františkánského řádu, do breviáře ji zařadil papež Mikuláš III. Byla mnohokrát zhudebněna, jen W. A. Mozart ji zhudebnil třikrát. Oslavuje Pannu Marii a Kristovo vzkříšení. Jde o nepravidelně rýmované čtyřverší, jehož každý verš končí zvoláním "alleluia".

TheETNOLOGI

Popular tracks