Nová studie španělských vědců ukazuje, že cílené zásahy do dědičné informace pomocí metody CRISPR/Cas9 může zvyšovat rizika vzniku nádorového bujení. Je tzv. editace genomu bezpečná? A jaká rizika při jejím používání hrozí?

Je technologie CRISPR/Cas9 nebezpečná?

Smrtelnou, dědičnou Pompeho chorobu, které těžce postihuje už novorozence, léčili lékaři ještě před narozením dítěte tak, že postiženému plodu podávali speciální enzym. V čem metoda spočívá a jaké z ní plynou možnosti pro medicínu, to komentuje profesor Jaroslav Petr.

Na snímku děvčátko Ayla, s jejíž zděděnou Pompeho chorobou lékaři bojovali ještě během jejího vývoje v těle matky Sobie Qureshiové.
Autor snímku: Michael Fortes, Kalifornská univerzita v San Franciscu.

Léčba před narozením

Genoví inženýři vyzbrojili viry proti bakteriím. Dali jim arzenál, který v přírodě používají naopak bakterie proti virům. Tým nobelistky Jennifer Doudnaové ale zjistil, že je to tak trochu nošení sov do Athén, protože v přírodě tvoří bakteriální CRISPR nedílnou součást tisíců virů. Ty používají CRISPR jako mocnou zbraň k vzájemným válkám. Virové CRISPRy jsou obrovským příslibem pro genové inženýrství.

CRISPR naruby - z virů proti bakteriím

V roce 2023 jsme vstoupili do druhé dekády využívání technologie CRISPR-Cas-9, která zahájila revoluci v genovém inženýrství. Co přineslo desetiletí s „krisprem“? Na co se můžeme těšit a čeho bychom se měli obávat?

Deset Let S Crisprem

Objev předávání chloroplastů pylovými zrny mění naše představy o dědičnosti vloh uložených v buněčných organelách a otevírá nové možnosti pro šlechtění zemědělských plodin.

Chloroplasty děděné od tatínků

O čmeláčích Einsteinech, instruktorech a vůbec, o tradicích a kultuře tohoto „hmyzího národa“ vypráví další Zvuková příloha Vesmíru s profesorem Jaroslavem Petrem.

Video z experimentu na stránce článku: https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2023/03/cmelaci-maji-tradice-kulturu.html

Čmeláci mají tradice a kulturu

Naše představa o výjimečnosti člověka Homo sapiens se střetla s novými objevy z jihoafrické jeskyně Vycházející hvězdy. Výzkumy tamních ostatků našeho pravěkého příbuzného Homo naledi, jehož mozek byl velikostí srovnatelný s mozkem dnešního šimpanze, vzbudil ve vědecké komunitě velký ohlas. Homo naledi měl naše předky Homo sapiens předběhnout až o sto tisíc let svou schopností symbolického myšlení a pohřbívání mrtvých. S přepisováním učebnic ale ještě chvíli posečkejme.

První hrobníci a umělci možná žili na Jihu Afriky

Je to jen pár let, kdy svět vzrušili „živí roboti“ vzniklí z buněk žabího embrya. Nyní mají žabí xenoboti nástupce – antroboty, tvořené dospělými lidskými buňkami. Bez jakékoli genetické modifikace mají antroboti schopnost hojit poškozené nervové buňky, čímž se zdají být pro medicínu mnohem zajímavější než jejich předchůdci xenoboti.

Léčiví roboti stvoření z lidských buněk

Dědičná informace setřená z vegetace v ugandském pralese prokázala kromě přítomnosti jiných živočichů také výskyt kaloně kladivohlavého (Hypsignathus monstrosus). 

Snímek Sarah H. Olson, CC0 1.0 DEED

Na stopě všemu živému na Zemi

Čínští vědci zřejmě našli cestu, jak donutit organismus prasete k růstu orgánů, jež „šité na míru“ pro transplantaci konkrétním pacientům.

Ledviny pro transplantaci narostou praseti

Věda, příroda, člověk, společnost – jsme vědecko-populární časopis s tradicí od roku 1871 a toto je náš zvukový podcast.

Vesmír

Popular tracks