Pod bojištěm / Under the battlefileds

Strmá cesta / Steep path

Prastará legenda pravý, že nitro Vyšehradské skály ukrývá poklad prapředků. Poklad je uchován v neprostupné skále a hlídá ho armáda nemrtvých.

Poklad pod horou / Treasure under the mountain

Noční směna / Night shift

Útěk z hrobky / Escape from the tomb

Žitná pole / Rye fields

Bílá postava / White Persona

Chrám boha Jupitera / Temple of Jupiter

V noci na 21. srpna v roce 1968 obsadila vojska Varšavské smlouvy pod velením sovětského svazu tehdejší ČSSR. Důvodem k násilnému vtržení o síle 500 000 mužů, 6300 tanků, 800 letadel, měla být příprava domnělé kontrarevoluce proti socialistickému zřízení. Pobyt vojsk se protáhl až do roku 1991,  důsledku invaze a následné okupace zahynulo celkem 406 československých občanů. Morální ani finanční reparaci strana agresorů do dnešního dne nenabídla. V Ruské federaci je dodnes Okupace Československa vnímána jako akt bratrské podpory a záchrany proti imperialistické kontrarevoluci. Pro čechy a slováky zůstává okupace a pobyt vojsk symbolem upevnění totalitního socialistického režimu, šedivé doby normalizace a teroru ze strany Sovětského svazu. Nikdy nezapomeneme.

On the night of 20–21 August 1968, the troops of Warsaw Pact led by Soviet Union invaded the Czechoslovak Socialist Republic. The reason behind an armed assault counting 500 000 men, 6300 tanks and 800 aircrafts was supposed to be suppression of an alleged counterrevolution against the socialist government. The troops didn't leave the territory until 1991; in result of the invasion and occupation that followed, 406 czechoslovak citizens perished. There has been no offer of any financial or moral reparation from the aggressor to this day. In contemporary Russian Federation, the invasion is still being considered an act of brotherly help and salvation from an imperialistic counterrevolution. For Czechs and Slovaks, the invasion and following stay of troops marks strenghtening of the totalitarian socialist regime, the grey period of normalization and terror coming from the Soviet Union. We'll never forget.

21. srpna 1968 / 21. august 1968

1. června 1953 došlo v Plzni vlivem měnové reformy, která byla schválena dva dny před událostí, k protikomunistickým nepokojům, které byly násilně potlačeny. Měnová reforma byla tehdejší poválečnou komunistickou mocí presentována jako vítězství "pracujícího lidu", úder buržoazii a snažila se dosáhnout znehodnocení měny, vypořádat se s přídělovým systémem, zastavit černý trh a také snížit poměr poptávky vůči chudé poválečné nabídce. 
Devalvací měny a propadnutím vkladů všech obyvatel došel stát fakticky k bankrotu, což ústilo v prudký pokles životní úrovně, která sama o sobě v poválečném československu nebyla valná. Do plzeňského povstání se zapojilo kolem 20 tisíc osob, které po dobu přibližně jednoho dne ovádaly značnou část města. 
Neposlušnosti a odpor potalčily přivolané ozbrojené posádky. Největší protesty proběhly začátkem dne v plzeňské škodovce (tehdy Závody Vladimíra Iljiče Lenina). Značný počet nespokojených se rekrutoval i z řad přesvědčených komunistických dělníků. Závody totiž vyplatily mzdy a platy úmyslně předčastně, aby je nebylo nutné vyplácet až po reformě, čímž výplaty dělníků znehodnotily. Demonstranti poté obsadili radnici, vyhodili okny busty Gottwalda a Stalina. Ničeny byly i ostatní komunistické symboly. Obsazen byl i rozhlas, budova soudu a byl proveden pokus o napadení věžnice Bory za účelem propuštění zde držených politických vězňů. 
Na Dukelském náměstí demonstranti zapálili dřevěný transparent o rozměrech 10 x 15 metrů, na kterém byla mapa Sovětského svazu a nápis „Se SSSR na věčné časy“. Zasahujícím hasičům následně přeřezali hadice. Kontrolu nad městem po krátkých bojích převzaly jednotky Pohraniční stráže, Československé lidové armády, Lidových milicí, StB a vojsk Ministerstva národní bezpečnosti. 
Přímo v  průběhu povstání nebyl nikdo zabit (na střelná zranění však zemřeli dva lidé).  200 demonstrantů a 48 členů komunistických represivních složek bylo zraněno. Po potlačení povstání bylo zatčeno 650 osob, z nichž bylo 331 odsouzeno. 
Strana nařídila očištění od členů se sociálně-demokratickým smýšlením nebo nízkou loajalitou. KSČ prodělala menší stranickou čistku. Prezident Antonín Zápotocký následně reagoval na stávkující dělníky ve svém projevu větou: „Nelze vytvářet kult dělníka, kterému je vše dovoleno.“ Vedoucí osobnosti komunistické strany byly rozhodnuty prezentovat celou událost jako vyprovokovanou imperialistickými agenty, což zůstalo oficiálním stanoviskem až do roku 1989. 

English text:
https://docs.google.com/document/d/1gCyXXF6rpprYr0AYO3IxuHTQCBfHvHASEn0qkPRzLbA/edit?usp=sharing

Plžeňské povstání 1953 / Plzeň uprising of 1953

My strange world. 
My musical child.
Audiovisual project that stretches over several music genres.

blackmetal, darkambient,  dungeon synth, martial industrial, war industrial music, dreamy music

𝖁𝖄𝕾𝕰𝕳𝕽𝕬𝕯

Popular tracks