Mobilní telefon povalující se mezi knihami či počítač obklopený sportovním vybavením. Nějak tak zřejmě vypadaly pokoje českých teenagerů, do kterých se se svým týmem vydal doc. Jiří Zounek z Ústavu pedagogických věd FF MU. V šesti českých rodinách mimo jiné sledovali, jak dospívající a jejich rodiče žijí s digitálními technologiemi. Získané poznatky shrnuli v knize, která právě vychází v prestižním zahraničním nakladatelství.

Největším přítelem teenagerů je mobil. Často se však potýkají s nepochopením

Poslechněte si rozhovor s Viktorem Zavřelem, který v dalším dílu fakultního podcastu Artefakt hovoří o své nové knize Snění v písku a soli. Kromě toho také hodnotí doprovodnou crowdfundingovou kampaň či vysvětluje, proč nechce být spisovatel na plný úvazek. „Psaní je pro mě bezvadná událost všedního dne,“ říká.

Člověku se může zdát sen, který mu zcela změní život

Poslechněte si rozhovor s Pavlem Koskem z Ústavu českého jazyka FF MU, který v nové epizodě fakultního podcastu Artefakt hovoří o fenoménu kramářských písní. Jejich výzkumu se se svým patnáctičlenným týmem věnoval pět let, během kterých zpracovali více než čtyřicet tisíc písní. Kosek hovoří například o tom, odkud se tento fenomén vzal či proč je jeho podoba v českém prostředí specifická.

České kramářské písně jsou specifické, lidé z nich tvořili zpěvníčky

Poslechněte si novou epizodu fakultního podcastu Artefakt, ve které Hana Žižková z Ústavu českého jazyka FF MU hovoří o Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Společně s ní pozvání do studia přijali Barbora Headlandová a Andrej Bružeňák, jejichž středoškolské práce Žižková úspěšně vedla. Hovoří například o tom, jak taková spolupráce obvykle vypadá či jaké benefity přináší studujícím a samotným školitelům.

Chuť bádat a rozvíjet se je pro sočkaře nejdůležitější vlastností

Poslechněte si novou epizodu fakultního podcastu Artefakt. Hosty byli Pavel Skopal a Tereza Bochinová z Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MU, kteří hovořili o historii filmových ateliérů ve Zlíně. Představili rovněž novou aplikaci, která přehledně zobrazuje jak historii, tak osobnosti zlínského filmu, a jejíž vývoj financovala Technologická agentura České republiky.

Zlínský film ovlivňovala jistá perifernost, významné osobnosti dokázal přitáhnout Baťa

Hostem další epizody fakultního podcastu Artefakt byl Lubomír Spurný z Ústavu hudební vědy FF MU. Hovořil o interpretaci hudebních děl významných světových skladatelů a rovněž představil unikátní softwarový nástroj MemoVision, který s tím vědcům a vědkyním zásadně pomáhá.

Smetanovy a Dvořákovy skladby zkoumá umělá inteligence, pomáhá s jejich interpretací

Hostem další epizody fakultního podcastu Artefakt byla Veronika Ondráčková Dacerová z Psychologického ústavu FF MU, která mluvila o psychohygieně (nejen) při studiu. „Stres je za určitých podmínek užitečný a pomáhá nám dosáhnout vyšších fyzických nebo psychických výkonů. Když však trvá dlouho, může dojít k vyčerpání organismu,“ říká.

Krátkodobý stres je při studiu normální, neměl by však narušovat kvalitu života

Dalším hostem podcastu Artefakt byl advokát, diplomat a aktuálně rovněž uchazeč o doktorské studium starověkých dějin na FF MU Petr Gajdušek. Hovořil například o svých diplomatických zkušenostech, o zalíbení v antice nebo o užitečnosti římského práva. „Odkazuje na něj spousta mezinárodních institutů a také například náš současný právní řád. Spoustu pojmů lze pochopit jen díky znalosti jejich dějinného kontextu,“ říká.

Antiku si nechci idealizovat, vedle hrdinství v ní najdeme i spoustu zbabělosti

Hostem další epizody podcastu Artefakt byl doktorand Martin Ptáček z Psychologického ústavu FF MU. Mluvil o výzkumu mentálního tréninku u dospívajících sportovců, o mezinárodní spolupráci s experty z univerzity v Oslu nebo o vlastní cestě od hokeje ke studiu sportovní psychologie.

Jak zvládnout náročné životní situace? Pomoct může mentální trénink

Hosty další epizody podcastu Artefakt byly studentky oboru Překladatelství moderních evropských jazyků Markéta Doležalová a Markéta Vrtělová. Mluvily o francouzské literatuře, o vztahu překladatelství a feminismu a také například o specifikách africké francouzštiny.

Překladatel musí znát historický a kulturní kontext, AI to zatím spíš neumí

Věříte na práci po studiu? Nebo na studium při práci? Poslechněte si záznam diskuse ze dne otevřených dveří. Hosty byli studující Filip Krčmař a Viktorie Kozubíková, moderoval absolvent Petr Sucháček.

Artefakt živě: Ze zákulisí fakulty i studentského života

Poslechněte si speciální epizodu fakultního podcastu Artefakt. Hostem byla studijní referentka Lucie Martínková, která vám vysvětlí, na co si dát pozor při podávání přihlášky a také přiblíží proces přijímacího řízení na Filozofické fakultě MU.

Podáváte si k nám přihlášku? Poslechněte si, na co si dát pozor

„Po zhroucení železné opony jsme rychle chtěli být součástí Západu. Spíše jsme ale jen napodobovali něco, o čem jsme si představovali, že Západ je, a proto jsme u našich západních partnerů naráželi na nepochopení,“ říká v nové epizodě podcastu Artefakt historik Martin Wihoda. Tématu věnoval novou knihu, kterou vydalo prestižní americké nakladatelství The Rowman & Littlefield.

Západ není definován geograficky, je to určitý způsob myšlení a jednání

„Ideální je to léto nějak vyvážit – najít si brigádu, vyrazit klidně i do zahraničí, ale zároveň být s kamarády a trochu si i odpočinout. A taky se pomalu začít zajímat o vysokou školu – zúčastnit se seznamovacích akcí a podívat se, jak to na škole vlastně funguje,“ říká v podcastu Artefakt Filip Krčmař.

Mezi maturitou a vysokou školou: Jak využít nejdelší léto života?

S naším audioprůvodcem se na vysoké škole už neztratíte. Dozvíte se, jak včas vyřídit vše podstatné a k tomu několik zajímavých tipů a triků navíc. „S nástupem na vysokou školu se každému otevírá zcela nový svět. Ne jeden, hned několik světů,“ říká autor webu pro prváky Tomáš Weissar.

Nastupujete k nám do prváku? Máme pro vás návod, jak to zvládnout

„Zpětná vazba nemusí vyvolávat stres, ale chuť se posouvat dál. Stačí vytvořit prostředí, kde má člověk prostor k vlastnímu hodnocení. Když nejprve sám řekne, jak vnímá výsledek své práce, stává se otevřenější a sdílí to, co mu skutečně běží hlavou,“ shodují se hosté podcastu Artefakt. Pozvání přijali Petr Sucháček, Ingrid Procházková a Hana Tesák Vrtala – tématu věnovali knihu, kterou na jaře vydalo nakladatelství Munipress. O té už v předcházející epizodě podcastu rovněž mluvil Petr Holík.

Když máte co říct #2: Umění zpětné vazby

Objevte bohatství v jeho nejrůznějších podobách v nové speciální minisérii podcastu Artefakt. O významu vybraných historických a uměleckých děl diskutují František Svoboda a Stanislav Bárta.

Bohatství #1: Umělecké a historické poklady

Objevte bohatství v jeho nejrůznějších podobách v nové speciální minisérii podcastu Artefakt. O významu duševního bohatství diskutují Kateřina Koros Bartošová a Alžběta Šašinková.

Bohatství #2: Duševní bohatství jako cesta ke štěstí

Obavy stranou – i po studiu na filozofické fakultě můžete najít uplatnění rychle a bez ztráty sebevědomí. 
Dokládají to příběhy absolventek a absolventů v podcastové minisérii Filda v praxi. Každý z nich zamířil po studiu jiným směrem, jedno je ale spojuje: znalosti a dovednosti získané na fakultě dokázali proměnit v profesní výhodu a uspět na trhu práce doma i v zahraničí. 
Poslouchejte pozorně. Možná zjistíte, jak na to...

Denisa Přichystalová: O studiu jsem chvíli pochybovala, získané dovednosti ale využívám denně

Obavy stranou – i po studiu na filozofické fakultě můžete najít uplatnění rychle a bez ztráty sebevědomí.
Dokládají to příběhy absolventek a absolventů v podcastové minisérii Filda v praxi. Každý z nich zamířil po studiu jiným směrem, jedno je ale spojuje: znalosti a dovednosti získané na fakultě dokázali proměnit v profesní výhodu a uspět na trhu práce doma i v zahraničí.
Poslouchejte pozorně. Možná zjistíte, jak na to...

Kristýna Mikešová: Je fajn nespoléhat jen na jeden obor

Objevte bohatství v jeho nejrůznějších podobách v závěrečné epizodě speciální minisérie podcastu Artefakt. O významu kultury, umění a literatury v ní diskutují Jan Budňák, Luisa Nováková a Katarina Petrovićová.

Bohatství #3: Pohádky jsou víc než jen příběhy na dobrou noc

Sarah Horáková: Propojení studia s praxí mi dává největší smysl

„Kréta je výjimečná archeologická laboratoř. Jde o uzavřený ekosystém, ale zároveň o ostrov dostatečně velký na to, aby vykazoval rysy kontinentu. Díky tomu jsou zdejší jevy dostatečně komplexní a získaná zjištění lze vztáhnout i na jiné regiony,“ říká Věra Klontza z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU. Na ostrově se mimo jiné věnuje výzkumu letitých olivovníků a historických vodních systémů, jejichž kořeny sahají až do římského období.

Olivovník je zajímavý svědek lidské historie, dokáže žít a plodit i tisíce let

Annu k psychologii přivedly hodiny základů společenských věd na gymnáziu i špatná zkušenost s vlastní psycholožkou, Tomáše zaujala psychologie pachatelů v oblíbených kriminálních případech. Shodují se, že skutečně klíčovým momentem byla až praxe v terénu při studiu. Ta jim ukázala, jak různorodý obor psychologie je a kolik nabízí možností uplatnění. Jednou z nich je i školní psychologie, o které dnes oba vážně uvažují. „Školní prostředí je pro děti buď velmi podnětné, nebo jim může výrazně uškodit. Věřím, že školní psycholog může dítěti doslova změnit život,“ říká Tomáš.

Zaujala vás školní psychologie? Zjistěte více na phil.muni.cz.

Za dveřmi kabinetu #1: Cesta ke (školní) psychologii

Poslechněte si záznam diskuse ze dne otevřených dveří. Hosty byli student polštiny a počítačové lingvistiky Mikuláš Krajtl a studentka čínštiny Lucie Černá, moderoval absolvent pedagogiky Petr Sucháček.

Artefakt živě: Studium na fildě nás zocelilo, klíčové je zorientovat se v ISu

Benjamín Juráň: Chcete učit? Zkuste nejdřív doučovat druhé

„Největší radost mám, když studující odchází z výuky s pocitem, že se posunuli. A nejvíc mě baví hodiny, kdy sami převezmou iniciativu a přimějí mě úplně změnit cíle, se kterými jsem do výuky původně přišla,“ říká v podcastu Artefakt Marcela Křápková Hrdličková. Zdůrazňuje roli aktivity a komunikace, mimo jiné na příkladu badatelsky orientované výuky, a přidává i tipy na čtenářské aktivity využitelné přímo ve třídě.

Učitelství je řemeslo, které vyžaduje odvahu, říká oceněná pedagožka

„Montesquieu stojí na rozmezí staré a nové koncepce přirozeného práva. Zabýval se svobodou, otroctvím i fungováním despotických režimů – a právě proto zůstává aktuální i dnes,“ říká v podcastu Artefakt Jan Rutsch. Mluvil také o studiu na francouzské Sorboně, významu popularizace humanitních věd i o tom, proč se zapojil do festivalu francouzské kultury Bonjour Brno.

Otroctví nezmizelo. I proto je Montesquieu stále aktuální

Jak lze z pohybu očí poznat, že má dítě dyslexii? A proč se lidé ztrácejí v nemocnicích, přestože jsou obklopeni informačními cedulemi? Hostkami podcastu Artefakt byly Kateřina Jochecová a Nicol Dostálová, které hledají nové cesty k přesnější diagnostice dyslexie a snazší orientaci pacientů v nemocnicích.

Anatomie pohledu: Jak eye-tracking pomáhá dětem s dyslexií i pacientům v nemocnicích

Marek Malík vystudoval informační studia a knihovnictví. Nyní pracuje jako UX designer – klientům pomáhá tvořit user-friendly weby a aplikace.

Obavy stranou – i po studiu na filozofické fakultě můžete najít uplatnění rychle a bez ztráty sebevědomí. Dokládají to příběhy absolventek a absolventů v podcastové minisérii Filda v praxi. Každý z nich zamířil po studiu jiným směrem, jedno je ale spojuje: znalosti a dovednosti získané na fakultě dokázali proměnit v profesní výhodu a uspět na trhu práce doma i v zahraničí. Poslouchejte pozorně. Možná zjistíte, jak na to...

Filda v praxi: Zásadní je znát své silné stránky, říká Marek Malík

Co se odehrává za dveřmi kabinetu školních psychologů? Co jim pomáhá zvládat náročné krizové situace a proč mohou být obyčejné deskové hry překvapivě účinným nástrojem k navázání kontaktu? V nové epizodě podcastové minisérie Za dveřmi kabinetu o tom mluví absolventi psychologie na Filozofické fakultě MU Zuzana Zimová a Martin Ptáček.

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Popular tracks