S prof. Janou Nechutovou o atmosféře na fakultě před rokem 1989, o jejím působení v čele fakulty a o ženách ve vedoucích akademických pozicích.

Fakulta se změnila, studenti jsou více sebejistí, říká emeritní děkanka FF MU

Mobilní telefon povalující se mezi knihami či počítač obklopený sportovním vybavením. Nějak tak zřejmě vypadaly pokoje českých teenagerů, do kterých se se svým týmem vydal doc. Jiří Zounek z Ústavu pedagogických věd FF MU. V šesti českých rodinách mimo jiné sledovali, jak dospívající a jejich rodiče žijí s digitálními technologiemi. Získané poznatky shrnuli v knize, která právě vychází v prestižním zahraničním nakladatelství.

Největším přítelem teenagerů je mobil. Často se však potýkají s nepochopením

Divadlo profesor Miloš Štědroň poprvé navštívil už v pěti letech a o rok později začal hrát na klavír. Dnes se řadí mezi nejúspěšnější české hudební skladatele a jeho jméno je neodmyslitelně spjato třeba s divadlem Husa na provázku. Právě zde v rozhovoru s Ondřejem Krajtlem letos v únoru při příležitosti významného životního jubilea vzpomínal prof. Štědroň na své dětství, na začátky působení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity či na to, jak vznikala jeho zatím poslední mendelovská opera Velké tajemství.  
Za svůj přínos univerzitě obdržel Miloš Štědroň v květnu 2022 zlatou medaili rektora Masarykovy univerzity.
Hudební znělka: Dano Kvak

Píšu už hodně pro sebe, glosuje tvorbu i své životní jubileum Miloš Štědroň

Rozhovor se studentkou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Šarlotou Sedláčkovou a absolventem fakulty Jarmilem Vepřekem alias Běžícím češtinářem ze série Za pár let si řekneme. Ta vznikla ve spolupráci s Radiem R. 

Moderuje Magdalena Fajtová.

Podcast Za pár let si řekneme: https://youtube.com/playlist?list=PLMIFbAAc_slezU9-9PU9H-bsJp3sUyoE7

Za pár let si řekneme: Filozofická fakulta

„Z hlubin starověku na mne pohlédlo mnoho bohů,“ odpovídá Tomáš Glomb na otázku, co jej přivedlo ke studiu religionistiky. Dva roky strávil v norském Bergenu, kde spolupracoval na výzkumu prostorového šíření kultu kolem řeckého boha lékařství Asklépia. Získané zkušenosti chce teď mimo jiné uplatnit v brněnském Centru pro digitální výzkum náboženství, jehož vedoucím je od letošního roku. Tomáš Glomb v rozhovoru hovoří o důležité roli digitálních technologií v práci moderních vědců či například o tom, jak se některé starověké kulty prolínají do současné popkultury. „Vidíme to třeba ve Hře o trůny či v Pánu prstenů, dokazuje to, že jsou to stále relevantní témata,“ říká.

Výzkum náboženství je jako epidemiologie, jen bez negativní konotace

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity aktuálně výrazně rozšiřuje nabídku celoživotního vzdělávání. To je nově jedním z hlavních fakultních pilířů a instituce tak už od letošního podzimu otevře více než desítku nových kurzů. Reaguje jimi na zásadní společenské změny, které člověka nutí přehodnotit, co by měl umět. „Pokud člověk nedrží prst na tempu doby, ztratí se,“ říká v rozhovoru proděkanka pro studium učitelských programů a celoživotní vzdělávání Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Zuzana Šalamounová.

Zuzana Šalamounová: Celoživotní vzdělávání je u nás garancí kvality

Poslechněte si rozhovor s Viktorem Zavřelem, který v dalším dílu fakultního podcastu Artefakt hovoří o své nové knize Snění v písku a soli. Kromě toho také hodnotí doprovodnou crowdfundingovou kampaň či vysvětluje, proč nechce být spisovatel na plný úvazek. „Psaní je pro mě bezvadná událost všedního dne,“ říká.

Člověku se může zdát sen, který mu zcela změní život

Poslechněte si rozhovor s Pavlem Koskem z Ústavu českého jazyka FF MU, který v nové epizodě fakultního podcastu Artefakt hovoří o fenoménu kramářských písní. Jejich výzkumu se se svým patnáctičlenným týmem věnoval pět let, během kterých zpracovali více než čtyřicet tisíc písní. Kosek hovoří například o tom, odkud se tento fenomén vzal či proč je jeho podoba v českém prostředí specifická.

České kramářské písně jsou specifické, lidé z nich tvořili zpěvníčky

Poslechněte si novou epizodu fakultního podcastu Artefakt, ve které Hana Žižková z Ústavu českého jazyka FF MU hovoří o Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Společně s ní pozvání do studia přijali Barbora Headlandová a Andrej Bružeňák, jejichž středoškolské práce Žižková úspěšně vedla. Hovoří například o tom, jak taková spolupráce obvykle vypadá či jaké benefity přináší studujícím a samotným školitelům.

Chuť bádat a rozvíjet se je pro sočkaře nejdůležitější vlastností

„František Palacký si všiml, že součástí rajhradského rukopisu jsou také církevně-slovanské glosy psané cyrilicí. A protože se zrovna nacházel v Rajhradě, začal spřádat teorie o rukopisu z období Velké Moravy, jehož části pocházejí přímo od sv. Cyrila a Metoděje,“ říká Dalibor Havel z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU.

Poslechněte si první epizodu podcastové minisérie, ve které vás vezmeme po stopách tří významných moravských písemností – rajhradského rukopisu, antifonáře královny Rejčky a traktátu Antihus.

Archiválie z jedné a druhé kapsy: Ikonický rajhradský rukopis

Poslechněte si druhou epizodu nové fakultní podcastové minisérie Archiválie z jedné a druhé kapsy. Lukáš Führer z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU v ní hovoří o antifonáři Elišky Rejčky.

Z rozhovoru se např. dozvíte:
K čemu se požívaly liturgické knihy?Kdo je vlastně četl, když velká část populace byla negramotná?Jak nákladné bylo takovou knihu pořídit?A v čem tkví unikátnost samotného antifonáře Elišky Rejčky?

Archiválie z jedné a druhé kapsy: Antifonář Elišky Rejčky

Poslechněte si novou epizodu fakultního podcastu Artefakt. Hosty byli Pavel Skopal a Tereza Bochinová z Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MU, kteří hovořili o historii filmových ateliérů ve Zlíně. Představili rovněž novou aplikaci, která přehledně zobrazuje jak historii, tak osobnosti zlínského filmu, a jejíž vývoj financovala Technologická agentura České republiky.

Zlínský film ovlivňovala jistá perifernost, významné osobnosti dokázal přitáhnout Baťa

Hostem další epizody fakultního podcastu Artefakt byl Lubomír Spurný z Ústavu hudební vědy FF MU. Hovořil o interpretaci hudebních děl významných světových skladatelů a rovněž představil unikátní softwarový nástroj MemoVision, který s tím vědcům a vědkyním zásadně pomáhá.

Smetanovy a Dvořákovy skladby zkoumá umělá inteligence, pomáhá s jejich interpretací

Hostem další epizody fakultního podcastu Artefakt byla Veronika Ondráčková Dacerová z Psychologického ústavu FF MU, která mluvila o psychohygieně (nejen) při studiu. „Stres je za určitých podmínek užitečný a pomáhá nám dosáhnout vyšších fyzických nebo psychických výkonů. Když však trvá dlouho, může dojít k vyčerpání organismu,“ říká.

Krátkodobý stres je při studiu normální, neměl by však narušovat kvalitu života

Dalším hostem podcastu Artefakt byl advokát, diplomat a aktuálně rovněž uchazeč o doktorské studium starověkých dějin na FF MU Petr Gajdušek. Hovořil například o svých diplomatických zkušenostech, o zalíbení v antice nebo o užitečnosti římského práva. „Odkazuje na něj spousta mezinárodních institutů a také například náš současný právní řád. Spoustu pojmů lze pochopit jen díky znalosti jejich dějinného kontextu,“ říká.

Antiku si nechci idealizovat, vedle hrdinství v ní najdeme i spoustu zbabělosti

Hostem další epizody podcastu Artefakt byl hudební skladatel, hudebník a absolvent Filozofické fakulty MU Ondřej Kyas. Mluvil o hledání inspirace, o skládání slavnostních fanfár nebo o velmi blízkém vztahu ke skladbám s duchovní tématikou.

Ondřej Kyas: Duchovní hudba mě nesmírně přitahuje

Hosty další epizody podcastu Artefakt byly studentky oboru Překladatelství moderních evropských jazyků Markéta Doležalová a Markéta Vrtělová. Mluvily o francouzské literatuře, o vztahu překladatelství a feminismu a také například o specifikách africké francouzštiny.

Překladatel musí znát historický a kulturní kontext, AI to zatím spíš neumí

Věříte na práci po studiu? Nebo na studium při práci? Poslechněte si záznam diskuse ze dne otevřených dveří. Hosty byli studující Filip Krčmař a Viktorie Kozubíková, moderoval absolvent Petr Sucháček.

Artefakt živě: Ze zákulisí fakulty i studentského života

Poslechněte si speciální epizodu fakultního podcastu Artefakt. Hostem byla studijní referentka Lucie Martínková, která vám vysvětlí, na co si dát pozor při podávání přihlášky a také přiblíží proces přijímacího řízení na Filozofické fakultě MU.

Podáváte si k nám přihlášku? Poslechněte si, na co si dát pozor

„Po zhroucení železné opony jsme rychle chtěli být součástí Západu. Spíše jsme ale jen napodobovali něco, o čem jsme si představovali, že Západ je, a proto jsme u našich západních partnerů naráželi na nepochopení,“ říká v nové epizodě podcastu Artefakt historik Martin Wihoda. Tématu věnoval novou knihu, kterou vydalo prestižní americké nakladatelství The Rowman & Littlefield.

Západ není definován geograficky, je to určitý způsob myšlení a jednání

„Když maturant neuspěje ani u opravného termínu v září, stane se z něj zaseklý dospělý. Najednou je na vše sám – nemá učitele s dalšími informacemi, musí hledat práci a zjišťovat, jak se orientovat v životě, zatímco jeho kamarádi směřují na vysokou školu,“ říká v podcastu Artefakt Martin Majcík z Ústavu pedagogických věd FF MU. Problémům neúspěšných maturantů se dlouhodobě odborně věnuje.

Když maturita nevyjde: Co prožívají neúspěšní maturanti?

„Jihokorejský hudební průmysl je postavený na parasociálních vztazích – tedy na poutu mezi interprety a jejich fanoušky. Digitální platformy tyto vazby nejen umožňují, ale často v nich účastníky doslova uvězní. Pro producentské společnosti to znamená obrovský zisk,“ říká v podcastu Artefakt Veronika Mattová. K-pop však podle ní přináší i pozitiva – vedle kolektivního prožívání třeba možnost, jak globální publikum díky překládání textů a sledování videí proniká blíž korejské kultuře.

K-pop je nesmírně rozmanitý, najdeme v něm i pozůstatky konfucianismu

„Ideální je to léto nějak vyvážit – najít si brigádu, vyrazit klidně i do zahraničí, ale zároveň být s kamarády a trochu si i odpočinout. A taky se pomalu začít zajímat o vysokou školu – zúčastnit se seznamovacích akcí a podívat se, jak to na škole vlastně funguje,“ říká v podcastu Artefakt Filip Krčmař.

Mezi maturitou a vysokou školou: Jak využít nejdelší léto života?

S naším audioprůvodcem se na vysoké škole už neztratíte. Dozvíte se, jak včas vyřídit vše podstatné a k tomu několik zajímavých tipů a triků navíc. „S nástupem na vysokou školu se každému otevírá zcela nový svět. Ne jeden, hned několik světů,“ říká autor webu pro prváky Tomáš Weissar.

Nastupujete k nám do prváku? Máme pro vás návod, jak to zvládnout

„Živé mluvené slovo může mít ohromnou sílu, dokáže udělat radost, vyvolat smutek i vést k zamyšlení. Důležité je přemýšlet nad tím, co chcete říct a čeho tím chcete dosáhnout,“ říkají experti na nenásilnou komunikaci Petr Sucháček a Petr Holík v další epizodě podcastu Artefakt. Vystupování na veřejnosti věnovali celou knihu, kterou na jaře vydalo nakladatelství Munipress.

Když máte co říct #1: Prezentace nerovná se powerpoint, ten obvykle vystoupení spíš (z)kazí

„Zpětná vazba nemusí vyvolávat stres, ale chuť se posouvat dál. Stačí vytvořit prostředí, kde má člověk prostor k vlastnímu hodnocení. Když nejprve sám řekne, jak vnímá výsledek své práce, stává se otevřenější a sdílí to, co mu skutečně běží hlavou,“ shodují se hosté podcastu Artefakt. Pozvání přijali Petr Sucháček, Ingrid Procházková a Hana Tesák Vrtala – tématu věnovali knihu, kterou na jaře vydalo nakladatelství Munipress. O té už v předcházející epizodě podcastu rovněž mluvil Petr Holík.

Když máte co říct #2: Umění zpětné vazby

Objevte bohatství v jeho nejrůznějších podobách v nové speciální minisérii podcastu Artefakt. O významu vybraných historických a uměleckých děl diskutují František Svoboda a Stanislav Bárta.

Bohatství #1: Umělecké a historické poklady

Objevte bohatství v jeho nejrůznějších podobách v nové speciální minisérii podcastu Artefakt. O významu duševního bohatství diskutují Kateřina Koros Bartošová a Alžběta Šašinková.

Bohatství #2: Duševní bohatství jako cesta ke štěstí

Obavy stranou – i po studiu na filozofické fakultě můžete najít uplatnění rychle a bez ztráty sebevědomí. 
Dokládají to příběhy absolventek a absolventů v podcastové minisérii Filda v praxi. Každý z nich zamířil po studiu jiným směrem, jedno je ale spojuje: znalosti a dovednosti získané na fakultě dokázali proměnit v profesní výhodu a uspět na trhu práce doma i v zahraničí. 
Poslouchejte pozorně. Možná zjistíte, jak na to...

Denisa Přichystalová: O studiu jsem chvíli pochybovala, získané dovednosti ale využívám denně

Obavy stranou – i po studiu na filozofické fakultě můžete najít uplatnění rychle a bez ztráty sebevědomí.
Dokládají to příběhy absolventek a absolventů v podcastové minisérii Filda v praxi. Každý z nich zamířil po studiu jiným směrem, jedno je ale spojuje: znalosti a dovednosti získané na fakultě dokázali proměnit v profesní výhodu a uspět na trhu práce doma i v zahraničí.
Poslouchejte pozorně. Možná zjistíte, jak na to...

Kristýna Mikešová: Je fajn nespoléhat jen na jeden obor

Objevte bohatství v jeho nejrůznějších podobách v závěrečné epizodě speciální minisérie podcastu Artefakt. O významu kultury, umění a literatury v ní diskutují Jan Budňák, Luisa Nováková a Katarina Petrovićová.

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Popular tracks