Tvé chladné tělo podél mého
Ráno budeš sbírat lítost
Ráno se zas vrátíš k němu
A já ztratím všechnu něhu

"Je to jen další epilog"
"Takových ještě dorazí"
Vše jsem ti dal, nic mi nezbylo
A jsem hypochondr, i když opravdu nemocním?
(I když opravdu nemocním?)
(I když opravdu-?)

Tulipány s trny se prodírají kůží
Krvácím ze svých rtů, na kterých se držíš
Obmotala ses mi kolem mozku, do každé části
Prosím, vypni mi vědomí, když musíš

Neměl jsem ti věřit s mým zápěstím
Promiň za ty věci, co ti snad nepošlu
Zaseklý v iluzi, že vše bude jak dřív
Musíme dělat vše pro to, abychom mohly přežít

Neměl jsem ti věřit s mým zápěstím
Promiň za ty věci, co ti snad nepošlu
Zaseklý v iluzi, že vše bude jak dřív
Musíme dělat vše pro to, abychom mohly přežít

Chladné tělo podél mého ("Je to jen další epilog")
Ráno budeš sbírat lítost ("Takových ještě dorazí")
Ráno se zas vrátíš k němu (Vše jsem ti dal, nic mi nezbylo)
A já ztratím všechnu něhu (A jsem hypochondr, i když opravdu nemocním?)

"Je to jen další epilog"
"Takových ještě dorazí"
Vše jsem ti dal, nic mi nezbylo (Jen další epilog?)
A jsem hypochondr, i když opravdu nemo-o-o-

Epilog

A máme jizvy na stejných místech, tak jsme si souzeni
Tahle část bude nejlepší
Stále neumíme žít
Na bytě mi říká "Udělej to jako ve svých básních"
Drž mi hlavu mezi tvýma nohama, až se zardousím
Tak řekni, že mě miluješ
Pro tenhle večer
Rozpálený zapalovač u naší křehké kůže
Nechceme dýchat, jenom pochopit, kde jsme

Tvé nehty v mých zádech
Drž se mě, ať neodpadneš
Slova, co se zítra rozpadnou a zůstanou mým jedem
Slova, co se zítra rozplynou a zůstanu jen já a ty
A všechny chyby, co jsme oba kdy udělali

Svázané ruce, dneska jdeš na mě
Nenávidím tě, oxyco a sex
Zástava srdce, bez prezervace
Další východ slunce nebude pro mě

A máme jizvy na stejných místech, tak jsme si souzeni
Tahle část bude nejlepší
Stále neumíme žít
Na bytě mi říká "Udělej to jako ve svých básních"
Drž mi hlavu mezi tvýma nohama, až se zardousím
Tak řekni, že mě miluje-
Pro tenhle večer
Rozpálený zapalovač u naší křehké kůže
Nechceme dýchat, jenom pochopit, kde jsme
Tak řekni, že mě miluješ
Pro tenhle večer
Rozpálený zapalovač u naší křehké kůže
Nechceme dýchat, jenom pochopit, kde jsme

Nechceme dýchat a už nevíme, kde jsme, proč jsme
Lidi stále říkaj, jak moc blessed nejsme
Navzájem se sejmem
A budem se divit, i když říkali, že nedáme ani tejden

A co kurva čekáš, když se chováš jak tvoje máma?
Co kurva čekáš, když jsem celej podělanej život sama?
Neni to tvá vina, snad nemyslíš, že myslím, že by byla
Ničím se, odpusť zlato, u toho jsi být neměla

A máme jizvy na stejných místech, tak jsme si souzeni
Tahle část bude nejlepší
Stále neumíme žít
Na bytě mi říká "Udělej to jako ve svých básních"
Drž mi hlavu mezi tvýma nohama, až se zardousím
Tak řekni, že mě miluje-
Pro tenhle večer
Rozpálený zapalovač u naší křehké kůže
Nechceme dýchat, jenom pochopit, kde jsme
Tak řekni, že mě miluješ
Pro tenhle večer
Rozpálený zapalovač u naší křehké kůže
Nechceme dýchat, jenom pochopit, kde jsme

ASTRA

Stále na tebe myslím
I když to nic nezmění
Na ničem nezáleží
Tak proč tu být?

Stále to bolí
I když jsem věděl, že odejdeš
Účel světí prostředky
Do toho bodu kdy ne

účel světí prostředky (outro)

This track lives in the space between chaos and clarity — glitchy guitars, distorted synths, and punk energy wrapped in an alt shell. Inspired by artists like Jean Dawson, Paris Texas, and Junior Varsity, 10REASONS bends genres without asking permission. It’s for anyone who feels too loud for silence, too soft for rage. Turn it up. Break the loop.

10REASONS

listen to more riley jacobson here - linktr.ee/notrileyjacobson

parent trap 1.1

I feel you
Circling around my head 
Doing laps around
I can't take no more
No more, no more

Don't you walk away from
Everything we touched
Love turned to rust
I can't feel my face no more
From the breathing
The overdone bleeding
The cracks in the glass that stretch to you

Stretching to you
Stretching to you
Stretching on
Stretching to you
Stretching to you
Stretching on
Stretching to you
Stretching to you
Stretching on
Stretching to you
Stretching to you
Stretching on

You got me grinding up my teeth
When all I wanted was for peace
No can't take this anymore
No can't take this anymore
Why don't you tell what I did
And we can take it all from here
Why won't you tell me what I did
Oh I can take it all
All those cracks they came from the middle
I'm on top I have to sit still
That baseline got it shacking a little
One more crack and I'll drop just a little
Limelight 
I'm the king of the hill
Oh
I got them cracks up on my glass
The cracks up on my glass
The cracks up on my

Stretching to you
Stretching to you
Stretching on
Stretching to you
Stretching to you
Stretching on
Stretching to you
Stretching to you
Stretching on
Stretching to you
Stretching to you
Stretching on

cracks in the glass

misconception blackout

Quiet (When I Want To Listen)

Can you tell what time it is without looking?
When you close your eyes, do shapes still move?
Do you hear a sound before a door opens,
or the air rearrange to make room for you?

Do you wake before alarms,
see light bend where no light is?
Does silence grow teeth some days,
like a hum you can’t dismiss?

Do animals flinch when you pass,
or turn their heads like they knew?
Can you feel the pulse of someone else,
beating quiet next to you?

Every pattern folds in half,
your breath divides the math.
Angles hum, mirrors lag

You’re tuned to the wrong dimension,
out of key, in perfect tension.
Counting seconds that don’t align,
breaking rhythm just in time.

Can you guess a card before it’s turned?
Hear a name before it’s learned?
Does glass tremble when you speak,
does your voice bend what’s weak?

Have you walked through places unknown,
felt the floor shift like it moaned?
Dreamed of rooms that later exist,
like time forgot what it missed?

Electric nerves and tangled chords,
Numbers hum without the words.

you breathe — the current’s seen.

You’re tuned to the wrong dimension,
out of key, in perfect tension.
Counting seconds that don’t align,
breaking rhythm just in time.

Does silence break into tone when you stare too long?
Does the air shift before someone’s gone?
Do shadows move first, ahead of your hand?
Do strangers remember where you stand?

Can you tell when a machine will die?
Do numbers repeat until they lie?
Can you taste the metal in the rain?
Do you dream in fractal pain?

You’re tuned to the wrong dimension,
out of key, divine ascension.
Counting seconds, watching them freeze,
math and ghost collapse with ease.

Can you tell when someone’s about to lie?
Does time slow down inside your eyes?
Do you hear your name without a sound?
Do you ever leave the ground?


The wrong dimension (Math Rock reload)

If We Don’t is a reflective, experimental indie-alt anthem about heartbreak, healing, and letting go with grace. Written during a month in a psychiatric hospital, it captures the moment between regret and acceptance, where love becomes understanding and closure becomes peace. Blending emotional vocals, cinematic drums, ambient guitars, and a hypnotic steel-drum-inspired synth hook, the track explores the truth that sometimes healing means learning to live without what once defined you.

It’s about owning your past, forgiving yourself, and finding beauty in moving forward.
Dramatic yet hopeful, vulnerable yet uplifting. If We Don’t is the sound of release.

If We Dont

The entire sound is in my hands. I write cyber poetry, produce, and compose every track ready for Immersive 3D. Every beat is crafted for spatial and next-gen headphones.
Intimate lyrics, total immersion, every track.

For 30 years I kept unfinished demos to myself, never letting them out. Now I finish what I start and release it the moment it’s alive.

I started writing songs in the moments I couldn’t explain, when thoughts tangled, when everything shifted, when silence said too much.

Now, I bring those lyrics to life with AI, blending human emotion with machine-made sound to create something new: part real, part unreal but always honest.

From indie folk and alternative rock to house and cinematic soundscapes, my music lives where genres blur and transformation begins.
It’s for anyone who’s ever felt in-between. Who’s let go, started over, or stood at the edge of something uncertain.

This is music for when words weren’t enough and sound had to take over.

Born in 1984. Mostly Drummer all my life...now im trying to keep creating with a PC and the love of all of you. Thanks for the opportunity.

Lo bueno y breve dos veces bueno.
Good and brief is twice as good.

don't plan my funeral, i'm dying again tomorrow

New tracks tagged #experimental indie