To se pár chytrých pantátů dalo dohromady… Kde ale udělali chybu?

Slyšte, slyšte! Nenajde se na pohádkové mapě město s potrhlejším starostou a pány konšely. Kocourkovští zastupitelé ve složení Přetrhdílo, Semtele, Halabala, Játovím, Vymňouk & spol. zasedli na nové radnici a chopili se zvelebování ulic, budování pořádkových složek i diplomacie ve vztahu ke světu. Opomenout nelze ani jejich důmyslné vychytávky v oboru fyziky či biologie. Satiru o skopových palicích, které se v klídku české kotliny srážejí s realitou, až se děti řehtají ostošest, sice stvořitel Ferdy Mravence zasadil na panství jistého knížete pána a notně ji přitáhl za vlasy, ale… Že je vám to přesto povědomé? To se ví. Pozdvižení kolem stěhování kostela, záměr poroučet počasí nebo způsoby ochrany majetku před rozkradači obecního vlastnictví už v roce 1947 předpověděly šmodrchance při budování socialistických kocourkovů. Ostatně určitý druh tuposti se ve správě věcí veřejných projevoval odjakživa – a je k vidění dodnes.

„Humor je boj s lidskou blbostí. Nemůžeme v něm nikdy vyhrát, ale nikdy v něm nesmíme ustat.“ – Jan Werich, představitel hlavní role ve filmu U nás v Kocourkově

„Ani tesař neměl do výroby šibenice moc chuti, když ji přišel obecní strážník zničehonic objednat. Ale sotvaže ho přišel sám pan starosta upomenout, že ji městská rada potřebuje, hned změnil řeč. ‚To jsem nevěděl. Kdyby byl strážník řekl, že je to šibenice pro vás a městskou radu, tak bych ji byl hned s největší radostí udělal.‘“ – ukázka z textu

Kronika mesta Kocourkova

Ukazka – Ondrej Sekora – Kronika mesta Kocourkova / cte Oldrich Kaiser

Krvavý byznys smí mít jediného vůdce. Přebytečné čeká svaté přijímání bez hostie, bez vína a bez slitování.

Mafiánský don Domenico Clericuzio byl v přesladkých letech šedesátých natolik prozíravý, že dal včas vystřílet elitu konkurenčního klanu z Bronxu. Současně rozhodl, že pro špičky organizovaného zločinu v USA bude přínosnější, zaměří-li se v zájmu pokojného image na vrcholový management herního a filmového průmyslu. Pětadvacet let od strategického zasedání je zřejmé, že taktika v Las Vegas i v Hollywoodu Clericuziovým vyšla. A kdo by se chtěl famiglii s bigotními katolickými kořeny protivit, bude umlčen v obřadu „svatého přijímání“. Jenže na prahu milénia i zazobanou říši čeká generační obměna a rozhodnutí, kdo pod Domenicovým patronátem udělá na dvoře pořádek. Bude to jeho vnuk Dante, naoko poděs provokující směšnými čepičkami, zato v hloubi duše kruťas, který nejde pro bouchačku daleko? Nebo prasynovec Cross, spořádaný ředitel lasvegaského hotelu Xanadu, kde své miliony prohrává smetánka z řad úplatných politiků i nafoukanců z továrny na sny? Zrovna se totiž zapletl s krasavicí v nesnázích, před čímž ho stárnoucí don vždycky varoval. Přebytečný bude muset z kola ven a při umlčujícím obřadu si zrovna nelokne mešního vína…

Autor Kmotra je znovu v záviděníhodné formě. I tato románová freska Maria Puza o kolotoči zabíjení se dočkala adaptace. Hlavní role ve stejnojmenné minisérii ztvárnili Danny Aiello, Rory Cochrane, Joe Mantegna a Jason Gedrick.

„Puzovy letopisy americké zločinnosti dospěly do epochy, kdy se bavíme až k smrti. A to doslova. I v polopřítmí plném velkých a ještě větších gaunerů se však najde ‚černá ovce‘, která otestuje jeho morální meze.“ – Frankfurter Allgemeine

„Veskrze kousavý portrét filmové branže je přetřen satirickým pozlátkem, jaké nebylo k vidění ode Dne kobylek Nathanaela Westa. Vtipu je v něm srovnatelně, jen krve tudy protečou celé řeky a byzantinské manipulace ovládají scénu div ne jako v paláci Medicejských.“ – Publishers Weekly

„Při charakterizaci chladnokrevných zločinců v oblecích od Armaniho se dostane i na obžalobu těch, kdo s dokonale zrekonstruovaným chrupem dojí z druhých bezpracné zisky. (…) Autor sám se vtělil do postavy Ernesta Vaila, romanopisce a scenáristy vykořisťovaného šíbry Hollywoodu, který vážně uvažuje o tom, že spáchá sebevraždu, aby pozůstalým plynuly jakžtakž spravedlivé tantiémy.“ – The New York Times

Don si však dobře uvědomoval, že láska, jakkoliv hluboká, je cit, na který nelze sázet. Láska neznamená vděčnost ani z ní nevyplývá poslušnost. Láska ještě nepřináší harmonii, které se tomuto složitému světu nedostává. Nikdo to neznal lépe než don Clericuzio. Pokud chce být člověk skutečně milován, musí zároveň budit strach. Láska sama o sobě je vlastně opovrženíhodná, nepojí-li se s ní víra a oddanost. Co by mu byla platná láska, kdyby nebyla stvrzením jeho vlády? – ukázka z textu

„Jednou mi řekl, že když kupuješ, máš vzít svého obchodního partnera do čínské restaurace, ale jakmile prodáváš, pozvi ho do italské. Rozumíte tomu?“ přemítala nahlas Claudia. (…) „Ten bonmot dobře chápu. Typický filmový humor. Čínská jídla jsou laciná a tlačí cenu dolů, zatímco italské jídlo uspává a člověk ztrácí ostražitost. Miluju obojí.“ – ukázka z textu

Ukazka – Mario Puzo – Posledni kmotr _ cte Oldrich Kaiser

Audioknihy. Moderní česká a světová literatura v tom nejlepším zpracování. Poslechněte si knihy, které mají ten správný zvuk. Držitel cen Nejlepší audiokniha roku již 35x: Hledejte žánr Oceněné audioknihy v sekci Audioknihy u nás na webu.
Audiobooks, spoken word, dramatizations etc.

New tracks tagged #oldrichkaiser