Kolaps

V dnešním díle Kolapsu se zaměříme na téma, které se do českého mediálního prostoru vrací periodicky a které většinou vyvolává velké emocionální reakce - Ústav pro studium totalitních režimů! V posledních dnech sílí kritika vedení v čele s ředitelem Ladislavem Kudrnou, který odvolal vedoucího oceňovaného edukačního oddělení stejně jako celou redakční radu revue Paměť a dějiny. O tom všem si mluvil historik Michal Stehlík, známý nejen z podcastu Přepište dějiny.

► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz

► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský

Kolaps #95: Michal Stehlík - Dějiny a paměť nejsou uloženy jen v archivech StBáků

V prvním díle nové podcastové série Kolaps byl hostem profesor Pavel Barša z Ústavu politologie Filozofické fakulty UK. V takřka hodinovém interview jsme se věnovali situaci na Blízkém východě, prohře labouristů v britských volbách a budoucnosti levicové politiky.

Nový rok začal velmi drasticky. Spojené státy dronovým útokem zavraždily íránského generála Kásima Sulejmáního na letišti v Bagdádu. Od tohoto problematického útoku jsme se s politologem Pavlem Baršou dostali až k obecným otázkám dnešní mezinárodní politiky a především k měnícímu se postavení USA. Proč podle Barši už v současnosti není světová válka možná a jak vypadají dnešní válečné strategie? Prohru Jeremyho Corbyna v britských parlamentních volbách mnozí komentátoři považují za definitivní porážku levicové politiky, ale je tomu skutečně tak? Existují v současné Evropě vůbec nějaké dobré příklady levicového vládnutí? Můžeme říct, že je levicová politika momentálně v hluboké krizi? A jak by se z ní mohla dostat? A co na to KSČM? Podcast Kolaps připravují a moderují redaktoři Alarmu Jan Bělíček a Pavel Šplíchal.

Všechny díly podcastu Kolaps si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu.

Alarm je finančně závislý na podpoře čtenářů. Pokud se vám líbí naše podcasty nebo rádi čtete Alarm a chtěli byste ho finančně podpořit, můžete tak učinit v naší dlouhodobé kampani.

Alarm Podcast

Kolaps #1: Pavel Barša - Postavení Evropské unie v mezinárodní politice je trapné

Hostem podcastové série Kolaps je sociolog Daniel Prokop, který nedávno vydal knihu Slepé skvrny. Hovořili jsme především o mýtu rovnostářského Česka, ideologické zaslepenosti, populismu, migrační krizi i problémech českého daňového systému.

Kniha Slepé skvrny sociologa Daniela Prokopa sbírá od začátku ledna, kdy vyšla, jednu pozitivní recenzi za druhou. Často navíc od kritiků z různých částí názorového spektra. Daniel Prokop se v ní zaměřuje na chronické problémy české společnosti, jakými jsou chudoba, sociální vyloučení, vzdělávání, diskriminace, rasismus nebo majetková nespravedlnost. Jeho sociologické analýzy překvapují svou přesvědčivostí a schopností vyvrátit mnohé zaběhané stereotypy a mýty, které si sami o sobě tak rádi povídáme. Od střízlivé analýzy české společnosti a politiky jsme se dostali také ke kritice daňových rájů a globálního kapitalismu, který za posledních sto let udělal podle Daniela Prokopa pro snížení chudoby a nerovností opravdu velmi málo.

Kolaps #2: Daniel Prokop - Nejsme rovnostáři. České výdaje na sociální stát jsou podprůměrné

Dalším hostem podcastu Kolaps byla Zora Hesová, odborná asistentka na Ústavu politologie Univerzity Karlovy, která se věnuje kulturním válkám, islámské politice a ideologii a v poslední době také konzervativnímu obratu v politice na Západě. “Dlouho jsem se zabývala islámskou filosofií a politikou v islámských zemích a také osudy arabského jara, které od velké mobilizace ve prospěch svobody a schopného státu, posunulo k tomu, že ve všech těch zemích zavládlo obnovené státní autoritářství nebo veškerou politiku ovládly náboženské konzervativní islámské skupiny, nebo skupiny které definovaly politiku jako boj o identitu,” říká Hesová. Když se začala podobná politika o pár let silně objevovat i na Západě, začala se o ni více zajímat.  

Kulturní války v Evropě a Americe nejsou podle Hesové importem z muslimského světa, le můžeme tam vidět řadu paralel. “Jde o reakci na demokratizační nebo liberalizační tendence, které byly dlouho chápány jako víceméně přirozené, spontánní. Tyto reakce se objevily jak mezi muslimy, hinduisty a teď i křesťany nebo Evropany. Ve všech těchto náboženstvích se objevují skupiny, které se proti tomuto liberalismu staví a nabízí vlastní pohled, který má náboženské reference - ale nejde tak o hodnoty ale o symboly,” popisuje politoložka návrat náboženské rétoriky v Ebropě, USA, islámském světě nebo Indii.    

V debatě o kulturních válkách a jejich původu se musíme podle Hesoví vrátit až do šedesátcýh let, kdy začal růst blahobyt a sním i individualismus a liberalismus. “Říká se tomu Tichá revoluce, od šedesátých letech se podle sociologických výzkumů nezajímáme tolik o to, jak přežít, ale jak se seberealizovat. Generace, které už nemají primární problém přežít, ekonomicky se prosadit a jde jim o seberealizaci,  mívají často mnohem liberálnější názory a postoje. Nebo aspoň měly. Mohli jsme si proto myslet, že s rozvojem demokracie a ekonomickým rozvojem dochází automaticky k liberalizaci mravů. Teď ale přichází něco třetího, neřekla bych, že se celá společnost zase zpátky konzervativizuje, ale přichází odpověď na tuhle sociologickou změnu.”

V Evropě se kulturní válka dostala částečně importem z USA. Evropští katolící se od nich naučili nové způsoby komunikace a zprofesionalizovaly svoji agednu a modernizopvali slovník. “Od roku 2000 se va papežských encyklikách objevují vyjádření, které uznávají, že svět se změnil, ale zároveň chtějí dobýt nějaké pozice zpět zejména, co se týče postavení muže a ženy. Mluví se o přirozených rolích a hierarchiích. Naši katolíci v Evropě se zapojili do skupin, které jsou financovány a profesionalizovaný lidmi s americkou zkušeností, kteří sem začali importovat politické a komunikační taktiky,” popisuje Hesová.

Alarm

Kolaps #3: Zora Hesová - Musíme opustit jazyk kulturních válek

Předchozí díl podcastu Kolaps jsme zveřejnili před více než dvěma měsíci. S politoložkou Zorou Hesovou jsme tehdy natáčeli v provizorních podmínkách právě v den, kdy vláda vyhlásila nouzový stav. V dalších týdnech přípravu podcastu znemožnila protipandemická opatření. Tentokrát za námi do Studia Wombat v Kampusu Hybernská dorazila Tereza Stöckelová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Pandemie koronaviru pro ni totiž představuje takřka ideální téma vědeckého zkoumání. Stöckelová dlouhodobě sleduje vztahy mezi společností, vědou a technologií a zajímá ji, jak vzniká poznání a jak vědecký výzkum vytváří fakta. Co nám tedy současná koronavirová krize řekla o našem vztahu k vědě a odbornému vědění? Může krizová zkušenost vědeckému poznání navrátit jeho důvěryhodnost? Jak globální pandemie souvisí s klimatickou změnou a je možné předpokládat, že bude světové společenství nyní ochotné věnovat se více problematice ekologické krize? Bude vůbec možné vrátit se k „normálu“? Co se vlastně pod termínem „normální stav“ skrývá? A stojí vůbec zato se k němu vracet?

A2LARM Podcast

Kolaps #4: Tereza Stöckelová - Pandemie vytváří nová politická spojenectví

Donald Trump chce Antifu zařadit mezi americké teroristické organizace. Proč se v poslední době o Antifě tolik mluví? A jak se extremistické skupiny zapojují do současných protestů? O tom jsme mluvili s expertem na politický extremismus Janem Charvátem.

Kolaps #5: Jan Charvát - Antifa funguje podobně jako nálepka neomarxista

Audio kanál online deníku Alarm. Poslechněte si podcasty o politice, kultuře, sportu, nebo urbanismu.
http://a2larm.cz/
https://eshop.denikalarm.cz/
https://www.darujme.cz/projekt/905
Společně tvoříme mainstream!