Name: War Zone #15 S Ivanem Svítkem o válce a stavu ukrajinské ekonomiky by War Zone
Duration: 1 h 3 min 57 s
Description: Jan Macháček v novém dílu podcastu War Zone #15 hovořil s investorem a spoluvlastníkem ukrajinské banky UnexBank Ivanem Svítkem o každodenním životě prostých lidí žijících na válkou zasaženém území, ale také o dopadech války na ukrajinskou ekonomiku a schopnostech se s ní vypořádat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Jan Macháček v novém dílu podcastu War Zone #15 hovořil s investorem a spoluvlastníkem ukrajinské banky UnexBank Ivanem Svítkem o každodenním životě prostých lidí žijících na válkou zasaženém území, ale také o dopadech války na ukrajinskou ekonomiku a schopnostech se s ní vypořádat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

War Zone #15 S Ivanem Svítkem o válce a stavu ukrajinské ekonomiky

Česká republika byla tradičně zemí s nejnižšími cenami potravin. Obchodníci vytvořili trend, kdy se rozdíl mezi standardními cenami a cenami ve slevách neustále zvětšoval. V roce 2024 se předpovídá další zdražování. Obchodní řetězce již informovaly o záměru zvýšit ceny potravin v rozmezí 5 až 10 %. Pro mnohé občany to znamená, že jejich každodenní nákupy budou dražší, což může významně ovlivnit rodinné rozpočty. Obchodníci zdůvodňují zvýšení cen ekonomickými a tržními faktory, ale vláda k tomu přistupuje s větší skepsí.

Kdy inflace skončí? Jak zdražování ovlivní české domácnosti? Dá se vůbec na zdražování připravit? Jaké jsou řešení? Jak ustát inflační vlnu?

Našimi hosty jsou:

Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory České republiky
Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
Miroslav Novák, analytik ve společnosti Akcenta
Petr Bartoň, ekonom ve společnosti Natland

Debatu moderuje Jan Bouček, spolupracovník Institutu pro politiku a společnost.

Zdražování pokračuje… Jak čelit rostoucí inflaci

S příchodem roku 2024 vstoupila v platnost novela zákona o silničním provozu, která přináší řidičům celou řadu novinek a změn. Ilustračně lze zmínit nový bodový systém, možnost usednout za volant od 17ti let, řidičský průkaz na zkoušku, zvýšení rychlosti na vybraných dálničních úsecích až na 150 km/h, nové dopravní značky nebo upuštění od povinnosti řidiče mít u sebe řidičský a malý technický průkaz.

Povedou zmiňované novinky ke zvýšení bezpečnosti na českých silnicích? Proč umožňujeme usednout za volant nezletilým řidičům? Nepovede zvýšení rychlosti na dálnicích ke zvýšení počtu dopravních nehod?

O těchto a dalších otázkách jsme diskutovali s našimi hosty, kterými jsou:

Martin Kolovratník, místopředseda, podvýbor pro dopravu HV PSP ČR
Roman Budský, dopravní expert

Moderátorkou debaty byl Irena Krcháková, redaktorka, Česká televize

Klíčové dopravní novinky: Co čeká řidiče v roce 2024?

Na začátku roku se opět rozběhla nekonečná debata o výhodách a nevýhodách zavedení eura v České republice. Toto téma pravidelně rozdmýchává emoce mezi ekonomy, politickými stranami, ale také mezi laickou veřejností. Pojďme se na tuto problematiku podívat trošku z jiného pohledu. Představme si, že už euro máme a je součástí našich každodenních životů.

Jak by se nám žilo? Dařilo by se lépe našim firmám? Měli bychom nižší inflaci nebo zdravější veřejné finance?

Našimi hosty byli:

Oldřich Dědek, bývalý viceguvernér a člen bankovní rady, Česká národní banka; bývalý národní koordinátor pro zavedení eura v ČR
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
Martin Slaný, hlavní ekonom, investiční skupina DRFG
Vladimír Pikora, ekonom, Pikora Invest
Petr Zahradník, ekonom, Česká spořitelna

Moderátorem debaty byl Jan Bouček.

Každodenní život v eurozóně

Je Česko připraveno na další rok, kdy se na střední školy bude opět hlásit silný ročník? Splňuje organizace Cermat očekávání, s kterými byla zřízena? Jaké změny je třeba nastolit, aby nabídka středních škol lépe reagovala na potřeby pracovního trhu? K jakým cílům by se v následujícím roce mělo střední školství upírat?

Našimi hosty byli:

Jana Berkovcová, poslankyně, Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
Karel Dvořák, předseda, Sdružení učňovských zařízení
Jan Čižinský, starosta městské části Praha 7; bývalý poslanec

Moderátorkou debaty byla Pavlína Soukupová, analytička, Institut pro politku a společnost.

Škola (pro)hrou: krize nabídky a poptávky středních škol

Česká národní banka na konci loňského roku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procenta, což je první změna od června 2022. V následujících měsících očekávají analytici další pokles sazeb a pozvolné oživování tuzemského realitního trhu.

Jakým způsobem ovlivní letošní plánované snižování úrokových sazeb český realitní trh a hypoteční úvěry? Jak se budou vyvíjet ceny nemovitostí v kontextu očekávaného poklesu inflace v Česku? Stane se vlastnické bydlení o něco dostupnějším?

Našimi hosty byli:

Jakub Vysocký, ředitel rozvoje, Správa investic a nemovitostí
Jakub Kořínek, zakladatel, Fond českého bydlení
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
Tomáš Jelínek, CEO, CENTURY 21

Moderátorem debaty byl Jan Bouček.

Pozvolné oživování realitního trhu

Ruská invaze na Ukrajinu, která započala 24. února 2022, se zapsala do válečných dějin Evropy jako největší válka na území Evropy od dob 2. světové války. Současný konflikt se ale vyznačuje ještě jedním výročím. Letos uplyne 10 let od anexe Krymského poloostrova. Vzhledem k tomu, že Rusko nehodlá upustit od tohoto nelegálního činu a Ukrajina se nechce Krymu dobrovolně vzdát, může právě toto teritorium být faktorem prodlužující dobu trvání celého konfliktu.

Je pomoc České republiky stále efektivní? Jak se v průběhu času mění přístup západních zemí? Poskytlo mezinárodní společenství Ukrajině veškeré své dostupné kapacity, jak často ve veřejném prostoru zaznívá? Jakým způsobem se váleční konflikt podepisuje na geopolitické mapě a globální bezpečnosti?

 Našimi hosty byli:

Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR
Petr Luňák, zástupce ředitelky, Odbor veřejné diplomacie NATO
David Svoboda, historik, Ústav pro studium totalitních režimů Akademie věd ČR

Moderátorem debaty byl Jan Macháček, předseda správní rady, Institut pro politiku a společnost.

Dva roky od vypuknutí války na Ukrajině

Evropské regulace mají za cíl podporovat přechod k udržitelným zdrojům energií. Ty ale v současné podobě představují ohrožení pro energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost. Přísné regulace ovlivňují výrobní náklady a celkovou konkurenceschopnost evropské ekonomiky v kontrastu s méně restriktivními přístupy v USA nebo Číny.

Dopady zelené a ESG agendy na tradiční výrobní odvětví představují ohrožení pro ekonomiku. Přísné environmentální a sociální regulace EU totiž omezují inovační schopnosti a ziskovost průmyslových podniků ve srovnání s flexibilnějšími politikami evropských konkurentů.

Další samostatnou kapitolou je přechod na elektromobilitu. Evropská podpora elektrovozů a dotace pro výrobu elektrobaterií reagují na konkurenci ze strany Číny. Jenže ta v důsledku výrazně menší regulace nabízí elektromobily v obdobné kvalitě jako evropské automobilky, avšak s výrazně nižší cenovkou.

 Jak mohou evropské regulace v energetice podpořit konkurenceschopnost, aniž by ohrozily energetickou bezpečnost a cenovou dostupnost? Lze toho vůbec dosáhnout? Jaký dopad mají environmentální a sociální regulace na průmyslovou inovaci a výrobní ziskovost? Jaké kroky by měla Evropa podniknout, aby zajistila úspěšný přechod na elektromobilitu a nestala se závislá na dovozu klíčových surovin a technologií z Číny?

Našimi hosty byli:

Martin Kolovratník, místopředseda Hospodářského výboru; poslanec Parlamentu České republiky
Václav Lebeda, vedoucí tiskové sekce a tiskový mluvčí, Zastoupení Evropské komise v České republice
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
Eduard Levý, náměstek člena vlády, Ministerstvo životního prostředí České republiky

Moderátorem debaty byl Jan Bouček.

Důsledky zelených regulací pro evropský průmysl

Prezident Petr Pavel se ujal oficiálně funkce prezidenta České republiky 9. března 2023 a brzy tak bude v úřadu první rok. Do vrcholné politické funkce naskočil bez předchozích politických zkušeností. Nicméně jako bývalý  vysoký vojenský představitel sklízí chválu především v zahraniční. Na „domácím politickém poli“ se zatím výrazně nezapsal, zároveň ale také nic zvlášť nepokazil.

Jak si prezident vedl první rok ve funkci? Jaká klíčová rozhodnutí Peter Pavel učinil? Jak vnímá mezinárodní společenství prezidenta Pavla? Jak jeho působení hodnotí veřejnost? Jaký je potenciál jeho vlivu na domácí i zahraniční scéně?

Našimi hosty byli:

Jan Kysela, ústavní právník, Právnická fakulta, Univerzita Karlova
Josef Mlejnek, politolog, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova

Moderátorem byl Karel Sál, analytik, Institut pro politiku a společnost.

První výročí Petra Pavla na Hradě

Vysokorychlostní tratě patří mezi klíčové infrastrukturní projekty v České republice. VRTky, jak se vysokorychlostním tratím zkráceně přezdívá, mění způsob uvažovaní o osobní dopravě, na který jsme dosud zvyklí. S nadsázkou lze říci, že vzdálenost se po jejich vybudování nebude měřit v kilometrech, ale v minutách. Zahraniční zkušenosti totiž dokládají, že lidé jsou ochotni cestovat například za prací v případě vzdálenosti do hodiny. A právě přibližně na hodinu by se měla zkrátit cestovní doba mezi Prahou a Brnem, Brnem a Ostravou a v případě Prahy a Ústí nad Labem dokonce na pohých 25 minut! Vysokorychlostní tratě ale nepřinesou pouze benefit v podobě zkrácení cestovní doby, budou mít totiž vliv například na lokální ekonomiky nebo na zelenou dopravu.

Na druhou stranu je nutné zmínit, že vybudování VRTek přijde státní kasu na několik stovek miliard korun. Aktuálně se hovoří o sumě přesahující 600 miliard korun! Tedy částku, která odpovídá nákladům například nákladům na vybudování jednoho jaderného reaktoru. Další náklady jsou pak spojeny s dopravci, kteří budou muset nakoupit například vysokorychlostní vlaky.

V jaké fázi příprav jsou jednotlivé úseky? Kdy se konečně projedeme rychlovlakem? Z čeho bude výstavba VRT financována? Může si ji stát dovolit, když již dnes vidíme, že doprava potřebuje více peněz? Lze v tomto případě využít například financování formou PPP? A neujel Česku v tomto ohledu vlak, když okolní státy již VRT mají postaveny?

Našimi hosty byli:

Martin Kolovratník, poslanec, Parlament České republiky
Ondřej Kovařík, europoslanec, Evropský parlament
Jakub Bazgier, ředitel Stavební správy VRT, Správa železnic

Moderátorkou online debaty byla Irena Krcháková, redaktorka, Česká televize

Rychlejší Česko: Aktuální stav příprav vysokorychlostních tratí

V rámci nastávajících legislativních změn se Česká republika připravuje na novou éru v regulaci prodeje některých psychomodulačních látek, jako jsou HHC, kratom a konopí s nízkým obsahem THC. Tento krok vyvolává živou veřejnou debatu o rovnováze mezi osobní svobodou a veřejným zdravím. Výbor pro zdravotnictví, za podpory několika politických stran, zdůrazňuje ochranu mládeže a zavedení přísnějších kontrol než u alkoholu. Nicméně, někteří kritici, včetně poslanců ANO, argumentují proti legalizaci a varují před otevřením "Pandořiny skříňky".

Jaké jsou potenciální rizika a přínosy legalizace těchto látek? Jaké kroky by měly být podniknuty k zajištění, že regulace bude účinně chránit nejenom dospělé, ale zejména nezletilé? Jaké dopady může mít zavedení těchto pravidel na černý trh a celkovou bezpečnost společnosti?

Našimi hosty byli:

Marek Novák, poslanec, Poslanecká sněmovna PSP ČR
Robert Veverka, expert na reformu legislativy konopí, Česká pirátská strana
Viktor Mravčík, vědecký poradce Národního drogového koordinátora
Aleš Kuda, odborný ředitel; adiktolog, Institut Origanum

Moderátorkou byla Irena Krcháková.

War Zone #15 S Ivanem Svítkem o válce a stavu ukrajinské ekonomiky

War Zone

Related tracks